Jdi na obsah Jdi na menu
 


Změna územního plánu Z 2832/00 připomínky k veřejnému projednání

8. 9. 2016

Praha 31. 8. 2016

Stanoviska a připomínky k veřejnému projednání změny Z – 2832/00 Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy

Náš spolek podal již připomínky k návrhu změny Z – 2832/00, dne 30. 7. 2015. Některé naše připomínky byly v zohledněny, jiné, dle našeho názoru zásadní však nikoli. Proto má spolek Ochrana Roztyl následující připomínky při veřejném projednání změny:

Míra využití ploch:

  • Nesouhlasíme se zavedením KPPp. Tento nástroj vrací územní plánování před soudem zavržený stav, kdy se koeficienty zastavitelnosti pořizovaly prostřednictvím úprav územního plánu.
    KPPp je nástrojem pro systémovou korupci úředníka mimo kontrolu veřejnosti a odporuje závazkům ČR vyplývající z mezinárodní Aarhurské úmluvy z pohledu účasti veřejnosti při rozhodování. Na úředníka bude investor tlačit, že pokud mu nebude dovoleno (KPPp), tak bude žádat náhradu škody z omezení jeho chráněné zahraniční investice.
    Ze zkušenosti se stavebními úřady nelze souhlasit, aby rozhodnutí bylo pouze v jejich kompetenci. (Modelový příklad – typický pro Prahu: 1. Developer zažádá o změnu územního plánu – navýšení o 3 koeficienty, v průběhu posuzování se mu povolí 2, v územním řízení potom uplatní KPPp; nakonec dostane tedy koeficient, o který zpočátku zažádal. 2. Developer zažádá o změnu územního plánu – navýšení o 3 koeficienty, v průběhu posuzování mu bude povoleno navýšení o 1 koeficient, v územním řízení potom uplatní KPPp, dále zažádá o změnu stavby před dokončením (nebo navýší stavbu bez souhlasu, zaplatí pokutu), a tak získá opět koeficient, o který zpočátku zažádal.) Proto nemůžeme souhlasit s tvrzením uvedeným ve Vyhodnocení vlivů změny ÚP SÚ hl. m. Prahy č. Z 2832/00 na udržitelný rozvoj území podle § 19 odst. 2 zák. 183/2006 Sb. 2. verze – po společném jednání:
    Z výše uvedených důvodů je navrženo směrnou část územního plánu nahradit závaznou při současném zachování jeho přiměřené flexibility. Nástrojem umožňujícím omezenou flexibilitu plánu je zejména možnost podmíněně přípustného využití na rozhraní příbuzných ploch s rozdílným způsobem využití či možnost podmíněně přípustné odchylky od stanovených limitů míry využití ploch apod.
    Potřeba udržet tuto flexibilitu zejména co do prostorového řešení je dána především skutečností, že na úrovni územního plánu nelze zcela přesně předvídat dopady konkrétních řešení záměrů. Proto v případě, že by striktní dodržení stanovených podmínek prostorové regulace neumožnilo zachovat charakter území v souladu s cíli územního plánování, je možné podmíněně jednorázové a pro konkrétní záměr připustit použití podmíněně přípustného koeficientu podlažních ploch. Použití podmíněně přípustného koeficientu je omezeno podmínkami polohy mimo plošné území památkové ochrany, zachováním prokazatelných logických vazeb na prostorové prvky okolní zástavby v zájmu dotvoření stávající urbanistické struktury a v neposlední řadě posouzením záměru na základě pohledových vztahů s použitím Digitálního modelu zástavby a zeleně hl. m. Prahy. Posouzení takové odchylky je v kompetenci stavebního úřadu a je jeho věcí takové posouzení odůvodnit. Lze předpokládat, že stavební úřad bude vyžadovat pro takové zdůvodnění dostatečné podklady. Vzhledem k tomu, že takové posouzení nemá charakter změny nebo úpravy územního plánu, není posouzení záměru při použití podmíněně přípustného koeficientu v plánu nijak zaznamenáváno a míra využití ploch uvedená v plánu zůstává stejná. Proto také nehrozí riziko násobných navyšování, jak tomu bylo v případě dosavadních úprav územního plánu.
  • Je potřeba vyjasnit, k jaké ploše se KPP vztahuje, resp. co znamená uvedené, že “KPP se vztahuje k ploše záměru”. Tento termín není obsažen ve stavebním zákoně.
  • Metodika vůbec neřeší problematiku, kdy investor v souladu s KPP postaví hrubé podlažní plochy v části pozemku a zbytek (zeleň) prodá jinému investorovi, který na zeleni uplatní opět KPP, takže koeficienty budou vytěženy opakovaně a v podstatě žádným omezením nebudou. Obdobnou hrozbou je praxe “zápůjček” zeleně z okolních pozemků, kdy v rámci plochy zastavitelnosti je zapůjčena zeleň  několika investorům pro účel výpočtu, takže hrubá podlažní plocha je formálně dodržena pro každý záměr, ale neodpovídá hodnotě celé zastavitelné plochy. Není domyšlena vazba na stavební zákon a vlastnická práva.
  • Příloha L Odůvodnění, Oddíl 7, 7a odstavec (8) Podmíněně přípustné je umístění stavby s mírou využití vyšší, než je uvedeno v plánu (uplatní se maximum KPPp dle výše uvedené tabulky a KZ příslušející hodnotě plánem stanovené nesnížené míry využití), při splnění následujících podmínek:
    a) stavba se nachází mimo území plošné památkové ochrany (památkové rezervace a zóny);

    b) vyšší míra využití je nezbytná pro zachování prokazatelných logických vazeb na prostorové prvky okolní zástavby v zájmu dotvoření stávající urbanistické struktury (zejména dodržení uliční čáry, jednotné výšky, měřítka zástavby, převažující formy, proporcí, symetrie apod.);
    c) řešení bylo kladně prověřeno na základě pohledových vztahů zpracovaných s využitím Digitálního modelu zástavby a zeleně hl. m. Prahy (DMZZ) ve formě zákresu podle zásad stanovených v příloze B Odůvodnění.
    Rozhodování podle odstavce b) bude silně ovlivněno osobou úředníka na stavebním úřadě a tlakem stavebníka na něj.

OB – čistě obytné a OV – všeobecně obytné:

  • Příloha L Odůvodnění, Oddíl 4, 1a) Podmíněně přípustné využití:… To vše za podmínky, že nedojde k nepřijatelnému zhoršení životního prostředí a nebude narušena kvalita prostředí pro bydlení, pro každodenní rekreaci obyvatel a bezpečný pobyt.
  • Příloha L Odůvodnění, Oddíl 4, 2a) Podmíněně přípustné využití:… To vše za podmínky, že nedojde ke snížení kvality prostředí a pohody bydlení, k nepřijatelnému zhoršení životního prostředí a jinému znehodnocení nebo ohrožení dotčených pozemků.
    Rozhodování podle uvedených formulací tak bude také silně ovlivněno osobou úředníka na stavebním úřadě a tlakem stavebníka na něj, neboť není jasné, jakým způsobem se určí, zda došlo k přijatelnému či již nepřijatelnému zhoršení životního prostředí apod.

Smíšená území SV a SMJ:

  • Nesouhlasíme s vypuštěním omezení 60 % pro jeden způsob využití. Vypuštěním omezení přestanou být plochy SMÍŠENÉ, budou monofunkční.
  • Negativní příklady: obytná zástavba bez jakékoli občanské a veřejné vybavenosti, výstavba kanceláří v SMJ (např. záměr Nový Opatov v Praze 11).
  • Příloha L Odůvodnění, Oddíl 4, 2a) SV Plochy pro umístění polyfunkčních staveb nebo kombinaci monofunkčních staveb pro bydlení, obchod, administrativu, kulturu, veřejné vybavení, sport a služby, při zachování polyfunkčnosti území.
  • Příloha L Odůvodnění, Oddíl 4, 2b) SMJ Smíšené (kombinované) využití ploch v centrální části města a centrech městských čtvrtí, zejména občanské vybavení a bydlení.
  • Uvedené definice nezajistí polyfunkčnost území.

Veřejné vybavení VV:

  • Příloha L Odůvodnění, Oddíl 5
    Požadujeme, aby i dosud nezastavěné plochy VV měly přidělen kód míry využití území.
    K výše požadovanému nás vede zkušenost s plochou VV na Roztylech na Jižním Městě. Plocha o velikosti cca 18 611 m2 nepatří městu ani městské části a majitel se ji snaží zastavět s co největším ziskem. Tím, že neexistuje v současnosti pro plochu VV kód míry využití území, je velmi obtížná shoda mezi zájmy vlastníka a zájmy současných obyvatel v přilehlém okolí.

 

Podmíněnost staveb, Příloha L Odůvodnění, Oddíl 12:

  • Nesouhlasíme s bodem:
    2) Uvedení křižovatky na dálnici D1 v prostoru Újezd / Šeberov do provozu je možné za předpokladu, že bude bezprostředně realizována komunikace mezi touto křižovatkou a Jesenicí.
  • Dle našeho názoru by v daném místě měla vzniknout málo kapacitní křižovatka, která by na D1 sváděla dopravu z Újezdu, která v současnosti používá ulici Formanskou a způsobuje dopravní problémy na Jižním Městě. Vznik komunikace mezi plánovanou křižovatkou a Jesenicí (Vestecká spojka) považujeme za naprosto nežádoucí a svému okolí škodlivý.

 

Nesouhlasíme s následujícími stavbami a požadujeme je vyřadit ze seznamu veřejně prospěšných staveb:

  • 8     DR      11        Praha 11 – P + R – Opatov
  • 40   DR      11        Praha 11 – P + R – Háje
    Za problematickou stavbu také považujeme:
  • 15   DR      11        Praha 11 – P + R – Roztyly

Od doby schválení Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy se změnila situace a P + R na Praze 11 by byla umístěna příliš v centru zástavby, a ne na okraji Prahy.