Ochrana Roztyl z.s.

Územní studie na území v okolí stanice metra Roztyly - připomínky Ochrany Roztyl

Ochrana Roztyl, z. s.                                                                                                Magistrát hl. m. Prahy
Blatenská 2179/3                                                                                                     Odbor územního rozvoje
148 00 Praha 4 – Chodov                                                                                        Jungmannova 35/29
IDDS: x2xswei                                                                                                          110 21 Praha 1
ochranaroztyl@email.cz
IČO: 22885820

Praha 11. 10. 2019

Připomínky k územní studii Okolí stanice metra Roztyly

Nejprve musíme zmínit, že náš spolek požádal 16. 2. 2017 starostu MČ Praha 11 a radního pro územní rozvoj MČ Praha 11 o pořízení regulačního plánu či územní studie na území u stanice metra Roztyly:

Vážený pane starosto, vážený pane radní,

vzhledem ke všem připravovaným záměrům u stanice metra Roztyly a koordinaci veřejného zájmu a zájmu investorů náš spolek žádá MČ Praha 11, aby požádala hlavní město Prahu o zpracování regulačního plánu či územní studie, která by byla podrobena veřejnému projednání před její registrací dle stavebního zákona na území v okolí stanice metra Roztyly. Jedná se o území ohraničené Michelským lesem, ulicemi Ryšavého, 5. května, Jižní spojka, U Michelského lesa.

I z tohoto důvodu jsme z předloženého výsledku velmi rozčarováni a nesouhlasíme s ním.

V žádosti o pořízení územní studie Roztyly (dopis radního pro územní rozvoj Ing. Stanislava Urbánka, CSc. ze dne 22. 7. 2017, Čj. MCPl 1/17/038068/Ur) se mimo jiné uvádí: Předpokládáme, že Vaše oddělení bude s Městskou částí Praha 11, vlastníky pozemku a staveb a jejími občany při pořizování územní studie Roztyly spolupracovat. I když uznáváme, že zpracovatel nemá povinnost této spolupráce, komunikace s občany byla nulová. Toto můžeme tvrdit, neboť jako spolek, který dlouhodobě zastupuje zájmy občanů Roztyl, jsme nebyli ani jednou zadavatelem ani zpracovatelem osloveni. Podle předložené studie je evidentní, že spolupráce probíhala s vlastníky pozemků. Byly zohledněny všechny jejich zájmy na zhodnocení území, které byly v minulosti již nejméně jednou MČ Praha 11 a HMP zamítnuty. Navíc firma pana Passera, jehož jiná firma vlastní pozemky ve studii označené jako část 2 a 3, zažádala před rokem o odkup pozemku HMP, který je v současnosti v ploše SO3 a který se ve studii nachází v bloku B111. Z tohoto zájmu je zřejmé, že vlastník byl informován o podobě studie mnohem dříve než MČ, která o studii požádala a než její občané. Dále bylo na jednání Výboru pro územní rozvoj a životní prostředí Prahy 11 dne 26. 9. 2019 uvedeno, že bloky B106 a B201 jsou navrženy podle nyní připravovaných budov. Vzhledem k tomu, že ani pro jednu stavbu nebylo dosud zažádáno o územní řízení, a tedy nebylo vydáno územní rozhodnutí, nelze si uvedené vysvětlit jinak, než jako těsnou spolupráci zpracovatele s vlastníky pozemků

Předložená studie je dramaticky nevyvážená. Zatímco majitelům pozemků v řešeném území přináší díky navrhovaným změnám funkčních ploch (např. z SO3 na SV) obrovský potenciální zisk, stávajícím místním obyvatelům přináší prakticky pouze další dopravní zátěž a zátěž životního prostředí – když nepočítáme doplnění několika obchodů u metra a iluzorní příslib pracovního místa. (Ze šetření využití administrativního komplexu The Park máme informace, že zaměstnanost obyvatel Prahy 11 nedosahuje ani 6% z celkového počtu zaměstnanců.) Díky navrhovanému rozsáhlému rozšiřování zastavitelného území na úkor nezastavitelného, navíc v předpolí Michelského lesa s prvky celoměstského systému zeleně, bude negativní vliv na životní prostředí obrovský. Týká se zejména likvidace rozsáhlých ploch vzrostlých dřevin a keřů, likvidace stanovišť zvláště chráněných druhů a snížení hodnoty krajinného rázu. Studie rovněž nevyužívá významný rekreační potenciál území akcentovaný stávajícím územním plánem a redukuje tuto funkci na minimum.

Je zřejmé, že současná podoba okolí stanice metra Roztyly není optimální, revitalizace území by v tomto místě byla prospěšná. Nicméně, rozvoj území musí respektovat hodnoty a limity území, veřejný zájem, stejně jako potřeby místních obyvatel.

Územní studie nerespektuje dlouhodobý nesouhlas místních obyvatel se zastavováním dotčené lokality, kteří tento svůj nesouhlas hojně vyjádřili v peticích:

aktuálně běžící petici „Nesouhlas s přestavbou kotelny Gregorova na bytový dům a se zahušťováním sídliště Roztyly“ podepsalo k 17. 9. 2019 již 1120 převážně místních obyvatel a podpořilo ji 23 místních SVJ/BD;
petici „Nechceme Velké Roztyly“ předanou primátoru Pavlu Bémovi k datu 1. 10. 2010 podepsalo 1381 obyvatel;
zmocnění zástupce veřejnosti o.s. Zelené Roztyly a věcně shodné připomínky ke konceptu nového územního plánu v roce 2009, a k návrhu změny Z2722/00 Velké Roztyly v roce 2012 podepsalo 591, respektive 508 spoluobčanů;
nesouhlas veřejnosti se směnou pozemku č. 3336/75 a realizací Parkovacího domu Gregorova, Praha - Roztyly a nesouhlas s plánovaným zahušťováním sídliště Horní Roztyly (vč. daného území) k 18. 7. 2017 podepsalo 547 místních občanů a 10 SVJ/BD;
petici „Nechceme zahušťovat Jižní Město další zástavbou“ podepsalo (k 28. 3. 2019) 197 občanů.

Ve studii není uveden seznam přiložených výkresů, což značně znesnadňuje práci při studiu předloženého dokumentu.

S předloženou studií zásadně nesouhlasíme a máme k ní následující připomínky.

V zadání územní studie a v materiálu MČ Praha 11 Informace k přípravě podkladů pro zadání územní studie jsou uvedeny všechny navrhované změny v území a data jejich ukončení (kromě Z 2797/00, která je v procesu pořizování). Změny, které navrhovaly změnu nezastavitelného území na zastavitelné, nebyly přijaty, neboť vyvolaly velký odpor místních obyvatel i u dotčených orgánů státní správy. V oblasti označené ve studii část 4 nesouhlasil se změnou nezastavitelného území na zastavitelné také OŽP MHMP. Předpokládali bychom, že se zpracovatel studie bude předchozí rozhodnutí, stejně jako připomínky MČ Praha 11 respektovat. K tomu nedošlo a studie se v podstatě navrací ke změně územního plánu Velké Roztyly Z 2722/00 zamítnuté v roce 2012.
Studie nerespektuje zásadní připomínky MČ Praha 11 k návrhu změny ÚPn Z2797/00 v areálu Interlov. Studie rovněž nerespektuje zadání a návrh změny ÚPn Z2797/00 v areálu Interlov, a to severní a jižní hranici řešeného území změnou ÚPn a rovněž intenzitu a výšku zástavby.
Studie nerespektuje zásadní připomínky MČ Praha 11 k návrhu Metropolitního plánu týkající se lokality.
Navržené změny nezastavitelného území (plochy SO3, ZP a IZ na SV a OB) posouvají rozhraní mezi zastavěnými plochami a nezastavitelnou plochou Krčského lesa až na samou hranici lesa. Tento návrh je v příkrém rozporu s principem nezastavování dalších ploch, který je deklarován všemi koncepcemi a nástroji územního plánování (stavebním zákonem, Politikou územního rozvoje, Zásadami územního rozvoje a návrhem Metropolitního plánu), stejně jako usnesením RMČ Praha 11 č. 0699/19/R/2015. Toto je rovněž v rozporu se zadáním, které požaduje, aby studie vytvořila plynulý přechod k přírodním partiím Michelského lesa.

Požadujeme, aby změna respektovala a zohlednila Zásady územní rozvoje hl. m. Prahy - Priority územního plánování hl. m. Prahy pro zajištění udržitelného rozvoje území pomocí těchto nástrojů územního plánování:

Respektovat a rozvíjet kulturní a historické hodnoty a rozmanité přírodní podmínky na území hl. m. Prahy.
Upřednostnit využití transformačních území oproti rozvoji v dosud nezastavěném území.
Zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji do uceleného systému.
Vytvořit podmínky pro odstranění nebo zmírnění současných ekologických problémů a přispět k vyřešení střetů zájmů mezi ochranou životního prostředí a ekonomickým a stavebním rozvojem hlavního města.
Urbanistická koncepce: doplnit stávající systém zeleně tvořený zelenými klíny směřujícími z volné krajiny do centra města o nové rozvojové plochy zeleně a o jejich významná tangenciální propojení.
Technická infrastruktura: řešit odvodnění města v souladu s Generelem odvodnění hl. m. Prahy jako integrovaný systém zahrnující odtok z urbanizovaného povodí, průtok kanalizační sítí a objekty na stokové síti se zaústěním do ÚČOV a lokálních ČOV a v návaznosti na recipient s cílem vybudovat vyvážený odvodňovací systém splňující standardy EU.

Domníváme se, že návrh územní studie výše uvedené nástroje nerespektuje.

Studie rovněž nerespektuje požadavek § 53 odst. 4 písm. b) stavebního zákona na ochranu nezastavěného území.

Navrhovanou změnou je degradován významný rekreační potenciál území, který je akcentován ve stávajícím územním plánu hl. m. Prahy.

Studie v rozporu se zadáním neřeší umísťování ploch pro reklamu (tedy řeší podél komunikace 5. května tak, že podél ní místo izolační zeleně umístí stavební bloky), neřeší koncept rozvoje nezastavitelných pozemků situovaných jižně a jihozápadně od metra Roztyly určených pro sport a rekreaci, stejně jako naplnění veřejně prospěšné stavby 12|SR|11: Roztyly - zařízení pro rekreaci a sport - okolí stanice metra Roztyly. Tuto příležitost studie vyřešila rozšířením zastavitelného území a umístěním stavebních bloků. Zásadně nesouhlasíme s vypuštěním nebo zmenšením rozsahu této VPS v navrhovaných změnách využití území. Studie navrhuje realizovat tuto VPS v rámci bloku P302, což ale není možné – tato plocha má být zachována jako „LR“ a byla vyjmuta z území řešeného změnou ÚPn Z2797/00.

V zadání je výslovně uvedeno, že studie má pro plochy, které jsou v důsledku daných limitů nezastavitelné, by měla stanovit možné způsoby ochrany.

Plochy jižně od metra Roztyly by bylo vhodné využít jako pobytové louky a volné veřejné prostranství pro konání společenských akcí, trhů, jako komunitní zahrady apod.

V analytické části studie jsou jako příklad uváděny stanice na trase metra C s tím, že i okolí stanice metra Roztyly by mělo mít stejný charakter. S tím nelze souhlasit. Stanice metra Roztyly se nachází v naprosto odlišném prostředí než stanice Budějovická a Pankrác, které jsou uváděny jako kladný příklad. Stanice metra Roztyly je vstupní branou do Michelského lesa, důležité rekreační oblasti nejen Prahy 11 a Prahy 4. Tuto základní hodnotu území (akcentovanou stávajícím územním plánem) je třeba respektovat a jí podřídit rozvoj území, který nepopíráme. Nezastavitelné území podél hranice lesa, které ho chrání, je možné využít k rekreačním aktivitám obyvatel, v žádném případě ho však nelze změnit na zastavitelné. Případnou změnu nebo úpravu územního plánu lze připustit v zastavitelném území podél komunikace 5. května, aby bylo možné zastavět území podél této komunikace a omezit tak hluk z ní přicházející do území. Možná je také změna z plochy s rozdílným způsobem využití DH na SV.

Studie nesplnila zadání, ve kterém je na str. 6 uvedeno:

Pro plochy, které jsou v důsledku daných limitů nezastavitelné, by měl návrh stanovit možné způsoby využití a ochrany.

V 5.2.2 Požadavky na veřejný prostor se uvádí:

Studie navrhne:

e) hierarchii jednotlivých prostorů v území, kdy by od maximálně provozně zatížené části podél ulice 5. května a Jižní spojky měl být vytvořen plynulý přechod k přírodním partiím Michelského lesa.

Výstavba navržená ve studii se nesnižuje od komunikace 5. května do vnitřního prostoru, dokonce podle vizualizace je těsně u hranice lesa vyšší.

Konstatujeme, že studie nesplnila zadání.

V analytické části jsou chyby, které ukazují, že se zpracovatel nedostatečně seznámil s územím a jeho okolím

Analytická část, str. 39, kapitola Problémy a hrozby, odstavec A2 Hluk

Zde se uvádí:

Majoritním zdrojem hluku je samozřejmě komunikace 5. května, nicméně nezanedbatelnou hlukovou zátěž vytváří také provoz v ulici Ryšavého.

Studie naprosto opomíjí, že významným zdrojem hluku zejména v částech území označených 2 a 3 je také Jižní spojka. Vzhledem k tomuto „opomenutí“ studie nenabízí řešení významného problému území.

Analytická část, str. 35, kapitola 8 Veřejná vybavenost, oddíl 1 Mateřské školy

Zde se uvádí:

Nejblíže řešenému území jsou školky v ulici Filipova v Horních Roztylech a v ulici Babákova na sídlišti Roztyly - východ.

V ulici Filipova školka nikdy nebyla. Byly tam jesle, poté také třídy ZŠ Pošepného náměstí. (Mapy.cz obsahují chybnou informaci MŠ uvedenou u objektu Filipova 2013/1 a 2013/3.) MŠ se nachází v Hrudičkově ulici, ale je soukromá, dále Hrabákově ulici, také v Blatenské, která má třídy také v Babákově (tato budova původně určená jako jesle, sloužila v určité době i jako detašované pracoviště ZŠ Pošepného náměstí).

Dále je zde uvedeno:

Dle analýzy IPR Praha “Analýza infrastrukturních potřeb” je v městské části Praha 11 přebytek míst v mateřských školách > 200.

Jsme toho názoru, že nelze zjišťovat přebytek míst v celé městské části. Naplněnost MŠ se může lišit podle části Jižního Města. Pravda je, že studie doporučuje navrhnout novou MŠ vzhledem ke vzdálenosti nejbližších mateřských škol.

Návrhová část, str. 13, 14, kapitola 7 Veřejná vybavenost, oddíl Mateřské školy

Zde se uvádí:

Pro potřeby části 2, kde se předpokládá rozvoj sídelní struktury nejdříve, je navržena pozice školky v západní části bloku B202b. Ve východní části bloku B202c je také možné realizovat mateřskou školu v kontextu rozvoje v části 1, případně je možné zajistit dostatečné kapacity v bloku B202b, ale pouze za předpokladu zajištění dobré dostupnosti s ohledem na různé výškové úrovně jednotlivých částí.

Požadujeme, aby výše uvedené bylo také zobrazeno ve výkresech D2 a D3. Ve výkrese D3 pevnou značkou VV. Otázkou je, zda pozice MŠ v západní části bloku B202b je vhodná vzhledem k hluku od Jižní spojky.

Dále je v návrhu uvedeno:

Pro část 4 dobře dostupná stávající mateřská škola v ulici Filipova.

Stejná chyba jako v analytické části.

Počtu uvažovaných 75 dětí v MŠ (toto číslo lze vzhledem k počtu obyvatel zpochybnit) odpovídají 3 – 4 třídy MŠ. Studie pracuje s „plovoucími“ umístěními, což je v případě MŠ, které vyžadují poměrně přísnou orientaci a hygienické podmínky u územní studie, která specifikuje detailně řadu jiných věcí, pochybné. Ze stejného důvodu je pochybný návrh umístit klubová zařízení „v pozici nové MŠ“ – je hygienicky pochybné slučovat provoz veřejnosti s provozem mateřské školy.

Analytická část, str. 36, kapitola 8. Veřejná vybavenost, oddíl 2 Základní školy

Zde se uvádí:

Dle analýzy IPR Praha “Analýza infrastrukturních potřeb” je v městské části Praha 11 přebytek míst v mateřských školách > 200.

Má se jednat o školy základní.

Studie nenavrhuje ZŠ v území, tvrdí, že ZŠ Pošepného náměstí je dosažitelná pěšky či MHD, ale přitom nenavrhuje do území MHD zavést. Obáváme se, že 1 km vzdálená základní škola, bude pro nové obyvatele dosažitelná pouze automobilovou dopravou, což nepřispěje k příznivému životnímu prostředí.

Návrhová část, str. 14, kapitola 7 Veřejná vybavenost, oddíl Základní školy

Zde se uvádí:

Nová základní škola navržena není, pro potřeby lokality bude využita především škola na Pošepného náměstí. Dobrá dostupnost automobilem a MHD je také do základní školy na Jírovcově náměstí.

K dostupnosti ZŠ Pošepného náměstí jsme se vyjádřili výše. ZŠ Jírovcovo náměstí je dostupná autobusem 203, který však má interval 30 minut. Tzn., že zpracovatel studie automaticky počítá s individuální automobilovou dopravou dětí do školy. Tento princip nepovažujeme ve městě za žádoucí.

Pro uvažovaných více než 2,5 tisíce obyvatel se počítá 280 žáků. „Klasickým“ ukazatelem počtu 135 žáků na 1000 obyvatel vychází 341 žáků; protože se do nových bytů zpravidla stěhují mladé rodiny, tento ukazatel může být i překročen). Na řešeném území studie se pro tyto žáky nenavrhuje žádné školské zařízení, s argumentem, že žáci mohou do školy snadno dojíždět auty rodičů nebo veřejnou dopravou. Tím se koncepce studie dostává do rozporu se Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury (MMR 2017), nehledě na zřejmý rozpor s konceptem města krátkých vzdáleností.

Návrhová část, 7. Veřejná vybavenost, Další vybavenost

Studie by měla zohlednit očekáváné výrazné přírůstky obyvatel a měla by závazně vymezit odpovídající funkční plochu VV v řešeném území pro vybudování školského / sociálního zařízení / zdravotnického zařízení. Stávající návrh – řešit tyto služby pouze v rámci ploch SV – je nedostačující. Lze předpokládat, že „volná ruka trhu“ nebude mít zájem na výstavbě obdobných zařízení v ploše SV.

Zpracovatel má ambice navrhnout „skutečné multifunkční město“ (str. 40 oddíl B4), ale navrhuje jej bez dostatečné veřejné vybavenosti, napojení na MHD apod.

Výkres D2

Zpracovatel studie počítá s umístěním věží v řešeném území. A to ne jen v části 1, kde je navrhuje návrh Metropolitního plánu (MPP), ale také v části 2. MČ Praha 11 se přitom ve všech konzultacích se zpracovatelem MPP a i ve svých zásadních připomínkách k MPP vyjádřila, že nesouhlasí s umístěním věží na svém území. Stejný názor v připomínkách k MPP vyjádřili i obyvatelé MČ Praha 11 a místní spolky.

V ÚAP je zaznamenáno vyhlídkové místo Ochoz u polikliniky při ulici Ryšavého, ze kterého je vidět Pražský hrad s okolím. Výstavba navrhovaných věží by tento výhled poškodila, či přímo znemožnila. Vyhlídkové místo by tak ztratilo svůj význam. Na Praze 11 existují pouze 3 vyhlídková místa. Další vyhlídkové místo Lávka nad ulicí 5. května, které by výstavbou věží bylo poškozeno, se nachází na lávce pro pěší spojující řešené území a Spořilov.

Studie ignoruje skutečnost, že se lokalita nachází v těsném doteku s hodnotným přírodně rekreačním prostorem Krčského lesa, respektive pokračuje v panelákovém sevření lesa započatém v 80. letech minulého století, které od té doby postupně les obkličuje, popřípadě jej převyšuje tzv. „věžemi“ – zvláště zde by bylo vhodné, aby pořizovatel požadoval vyhodnocení dopadu na krajinný ráz. O tom, jak hradbovitě by zástavba působila, svědčí řezy územím (D7). Tvrzení o tom, že „doplnění kontinuální městské struktury také vytvoří pozvolnější přechod různých výškových hladin stávající zástavby“ (část C, str. 47) zní v této souvislosti jako pokus o ironii.

Zásadně nesouhlasíme s návrhem věží v řešeném území.

Návrhová část, str. 8, kapitola 2 Struktura území, podkapitola 2.2 Požadavky na veřejný prostor b) Zástavba v kontaktu s ulicí 5. května + Výkres D2

Plochy izolační zeleně, které v tomto uspořádání ztrácí smysl, jsou nahrazeny zastavitelnou plochou tří dalších bloků. Takto doplněná struktura bude i výrazně atraktivnější při pohledu z ulice 5. května, náletová zeleň s billboardy bude nahrazena komponovaným a kultivovaným městským prostředím.

V Analytické části

Bariéra z budov zamezí šíření hluku do území. Komunikace 5 května však je také zdrojem emisí z dopravy. K zachycování znečišťujících látek je zeleň nezbytně nutná. Proto mají pásy izolační zeleně své opodstatněné místo kolem zatížených komunikací.

Nesouhlasíme s přeměnou nezastavitelného území IZ podél komunikace 5 května v území zastavitelné (jedná se o bloky B113, B114, B115). Toto je v rozporu s Programem zlepšování kvality ovzduší - aglomerace Praha CZ01.

Návrhová část, str. 9, kapitola 4 Zelená infrastruktura + Výkres D2, Výkres D3

Navržené změny nezastavitelného území (plochy SO3, ZP a IZ na SV a OB) posouvají rozhraní mezi zastavěnými plochami a nezastavitelnou plochou Krčského lesa až na samou hranici lesa. Tento návrh je v příkrém rozporu s principem nezastavování dalších ploch, který je deklarován všemi koncepcemi a nástroji územního plánování (stavebním zákonem, Politikou územního rozvoje, Zásadami územního rozvoje a návrhem Metropolitního plánu), stejně jako usnesením RMČ Praha 11 č. 0699/19/R/2015 a dále se strategickými dokumenty města Prahy: Programem zlepšování kvality ovzduší - aglomerace Praha CZ01 a Strategií adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.

Návrhová část, str. 9, kapitola 4 Zelená infrastruktura + Výkres D2, Výkres D3

V zadání územní studie, str. 7, kapitola 5.4 Zelená infrastruktura je uvedeno:

Studie navrhne přírodní a rekreační využití jižních a jihozápadních partií řešeného území při Michelském lese (v ostatních partiích řešené lokality umožní uplatnit širokou škálu využití městského charakteru). Návrh nestavebních bloků a dalších prvků zelené infrastruktury zohlední možnosti jejich zapojení do spojitého systému. V koncepci zelené infrastruktury bude zohledněn navržený princip hospodaření s dešťovou vodou.

Kromě nestavebních bloků studie dále navrhne:

– v rámci stavebních bloků míru jejich nezastavění, a to stanovením maximálních podílů zastavěnosti jednotlivých bloků s možností rozsah upřesnit vymezením nezastavitelných částí stavebních bloků pomocí stavebních čar, to vše v souladu s koeficientem zeleně dané plochy s rozdílným způsobem využití v územním plánu

– v rámci uličních prostranství kompozičně významné vegetační plochy či stromořadí

Návrh studie tomuto neodpovídá.

Změna plochy s rozdílným způsobem využití LR na plochu SO3 v jižní části území byla již odmítnuta během procesu pořizování změny ÚP Z 2797/00. umístění vodní plochy s možností využití pro rekreaci a koupání (jako přírodní koupaliště), a to vymezením veřejně prospěšné stavby (VPS) – VOP (vodní toky a plochy, kanály) v rámci funkční plochy SO3.

Nesouhlasíme se změnou plochy s rozdílným způsobem využití LR na plochu SO3 a požadujeme vymezit veřejně prospěšnou stavbu (VPS) – VOP (vodní toky a plochy, kanály) v rámci funkční plochy SO3 v části 3 řešeného území.

Změna nezastavitelného území na zastavitelné v části 4 řešeného území byla odmítnuta v procesu pořizování změny územního plánu Z 2722/00 Velké Roztyly. Stejně tak byly o., TravCo, a.s. atd.

Studie nerespektuje zásadní připomínky Zastupitelstva MČ Praha 11 k návrhu Metropolitního plánu. Konkrétně se jedná o zásadní připomínku č. 28 pro lokalitu č. 977/Krčský les, ve které MČ Praha 11 požaduje zachovat přírodní charakter území v okolí restaurace Koliba, možnost kultivace tohoto území a bezpečného propojení mezi sídlištěm Roztyly a metrem Roztyly.

Nesouhlasíme se změnou nezastavitelného území na zastavitelné v části 4 řešeného území.

Nesouhlasíme se změnou nezastavitelného území na zastavitelné jižně od tubusu metra v části 1 řešeného území.

Nezastavitelné území jižně od tubusu metra v části 1 řešeného území má důležitý ochranný charakter pro Michelský les. Z tohoto důvodu je nežádoucí jeho přeměna na zastavitelné.

Návrhová část, str. 9, kapitola 4 Zelená infrastruktura + Výkres D2, Výkres D3

V platném územním plánu se v některých plochách řešeného území nachází celoměstský systém zeleně (CSZ). Studie i tyto plochy přeměňuje na zastavitelné a ve výkresu D3 se nikde CSZ nenachází.

Zachování funkčního CSZ je podmínkou ochrany biodiversity v širším okolí lokality, protože zachování prostupnosti krajiny má zásadní význam jak pro živočišné tak pro rostlinné druhy. Pro biotu je prostupnost důležitá z hlediska migrace druhů, která je předpokladem zachování biodiverzity.

Požadujeme zachovat CSZ a uvést ho ve výkresu D3.

Návrhová část, str. 9, kapitola 5 Dopravní infrastruktura, podkapitola 5.1 Veřejná doprava, + Výkres D2

V zadání územní studie, str. 7, kapitola 5.5 Dopravní infrastruktura, odstavec 5.5.1 Veřejná doprava je uvedeno:

Rovněž prověří potřebnost, eventuálně rozsah a umístění terminálu veřejné dopravy ve východním okraji řešeného území – zvláště v návaznosti na uvažovanou stavbu parkoviště P + R (vizte kapitolu č. 5.8 „Veřejně prospěšné stavby a opatření“).

Studie nic neprověřovala, autobusový terminál jednoduše zanechala v současné ploše DH, i když s výstavbou trasy metra D se počítá s přesunutím autobusového terminálu z Roztyl na konečnou stanici linky D v Písnici a bylo by tedy možné autobusový terminál meziměstských a mezinárodních linek z prostoru Roztyly vymístit.

Studie v tomto bodě zadání nesplnila.

Návrhová část, str. 9, kapitola 5 Dopravní infrastruktura, podkapitola 5.1 Veřejná doprava + Výkres D2

Nový výstup ze stanice metra je zakreslen, nicméně není vyžadován. Vzhledem k umístění stanice těsně pod terénem by tento výstup byl vzdálen cca 150 m od stávajícího, což se jeví jako zbytečné. Ideální by bylo integrování výstupů z metra do nových budov, vzhledem k poloze tubusu pod terénem ale toto řešení není technicky možné.

U druhého výstupu metra není v tomto případě důležitá jeho vzdálenost od již existujícího, ale zkapacitnění výstupu. Vzhledem k množství osob, které nová výstavba do stanice přivede, bude pouze jeden výstup, u kterého je výtahem zúženo schodiště, naprosto nedostatečný.

Požadujeme realizaci druhého výstupu ze stanice metra Roztyly.

Studie neřeší zatížení problematické linky C metra. Vzhledem k plánované výstavbě na stanicích metra Opatov a Háje (Územní studie Opatov – na Jelenách a Územní studie čtvrťového centra v okolí stanice metra Háje, Praha) dojde k velkému nárůstu cestujících. Studie na okolí stanice metra Roztyly je představena jako poslední z výše uvedených, měla by proto řešit, zda dopravní kapacita metra po započtení rozvoje na všech stanicích metra na Praze 11 bude vůbec dostatečná.

Návrhová část, str. 10, kapitola 5 Dopravní infrastruktura, podkapitola 5.2 Automobilová doprava + Výkres D2

Navrhovaná komunikační síť je předimenzovaná a vedla by ke zbytečnému dalšímu zastavění území a vytvoření umělých bariér v území (v tomto ohledu je popřeno zadání – dopravní řešení nebude vytvářet bariéry ve veřejném prostoru + studie se pokusí v max. možné míře eliminovat bariéry existující), stejně jako k velkému množství přeložek inženýrských sítí. Neodpovídá principu města krátkých vzdáleností.

Doporučujeme tedy úplné zrušení navrhovaných komunikací U003, U103, U105,U110 a částečné zrušení navrhovaných komunikací U101, U104, U205, U206.

Nesouhlasíme se zástavbou v části 4 řešeného území (v okolí restaurace Koliba). Pokud by ale změny funkčních plochy v této části byly realizovány, požadujeme prověření napojení tohoto území č. 4 přímo na ul. Ryšavého. Jediné navrhované napojení přes úzkou ulici Gregorova vedoucí sídlištěm je nepřijatelné. Již dnes jsou na této komunikaci kolize rezidentů s přijíždějícími Středočechy, kteří zde chtějí parkovat, návštěvníky školkového zařízení, resp. Koliba a autobusy obsluhující Hotel Globus. Navíc jsou v okolí této komunikace plánovány další stavební záměry (např. garážový dům, přestavba kotelny na bytový dům, bytový dům Ovčárna apod.).

Dále požadujeme, aby byla zajištěna taková opatření, že Tomíčkovu ulici, resp. další navrhované komunikace území nebude využívat tranzitní doprava tak, aby se ulice Tomíčkova nestala průjezdní komunikací a nestáhla část dopravy z ulice 5. května, což by velmi negativně ovlivnilo životní prostředí a lidské zdraví obyvatel v dotčeném území – sídlištní zástavbě Horní Roztyly a Roztyly Východ.

Dle dopravní studie (zpracovatel DUA, 09/2017) navrhované dopravní propojení MÚK Spořilov – Tomíčkova – Ryšavého povede k odvedení části dopravy z ul. 5. května do obytné zástavby sídliště Horní Roztyly a Roztyly Východ. V případě ulice Ryšavého by díky vytvoření této preferenční dopravní cesty došlo k nárůstu 3 000 jízd automobilů denně (v obou směrech)!

Toto je v naprostém rozporu s požadavky MČ Praha 11 a se závěry studie SEA ke změně ÚPn Z2797/00, která v textové části odůvodnění změny k tomuto uvádí: Na základě provedeného dopravního průzkumu je možné rovněž napojení území na ze severu přiléhající propojku Jižní spojka – třída 5. května, což by umožnilo částečné přerozdělení dopravních proudů tak, aby veškerá vyvolaná doprava neprojížděla přes křižovatku Tomíčkova/Ryšavého. V této souvislosti doporučujeme realizovat dopravní napojení plochy /ZVO/ rovněž ze severní strany tak, aby došlo k rozložení dopravních proudů a relevantnímu snížení resp. nezatížení zátěže ulice Tomíčkova a Ryšavého.

Územní studie v rozporu se zadáním neobsahuje požadované dopravně inženýrské posouzení dopravy v širším a navazujícím území. Návrh zástavby rovněž není koordinován s kapacitními možnostmi jeho dopravního napojení na uliční síť okolního města.

Návrhová část, str. 10, kapitola 5 Dopravní infrastruktura, podkapitola 5.3 Doprava v klidu + Výkres D2

V severovýchodní části v bloku B102 je navrženo kapacitní parkoviště P+R. Kapacita navrženého stavebního bloku při kombinovaném využití pro P+R v severní části bloku a kanceláří v jižní je cca 120 PS na podlaží. Dle návrhu Metropolitního plánu je minimální kapacita objektu 300 PS, což je splněno již třemi podlažími. Při realizaci sedmi podlaží parkovacího domu je pak celková kapacita 840 PS, která mohou být částečně využita pro potřeby okolních budov.

Parkoviště P+R odporuje zásadní připomínce MČ Prahy 11 12b) k návrhu Metropolitního plánu:

Požadujeme v lokalitě zrušit umístění návrhové značky P + R.

Odůvodnění: Pořizovatel ani zpracovatel navržení P + R ničím nepodložili, nevychází z žádných schválených analýz, studií atp. Lokalita se nenachází na samém okraji hl. m. Prahy ani není u konečné stanice trasy metra. Doprava by byla zbytečně zatahována do hustě zastavěného území městské části.

Zpracovatel studie taktéž navržení P + R ničím nepodložil.

Požadujeme tedy v území zrušit P+R.

Pokud bude P+R zachováno, požadujeme prověřit možnost napojení objektu P+R přímo z ul. 5. května, aby automobilová doprava nebyla zbytečně zavlékána do nitra řešené oblasti.

Otázkou také je, zda navyšovat počet parkovacích stání až na 840. Všechny nové budovy budou muset mít PS podle platných PSP. Deficit má pouze prý budova T-Mobilu. P+R by mohlo být v podzemí či nižších NP budovy a vyšší NP by mohla být využita jiným způsobem.

Návrhová část, str. 12, 6. Technická infrastruktura

Studie zde uvádí:

Kanalizace dešťová

Území je možné rozdělit na dvě části. Jižně od tubusu metra vede páteřní řad odvádějící dešťové vody především z jižní části sídliště Horní Roztyly. Severně od tubusu metra pak páteřní řad odvádí vodu ze severní části Horních Roztyl, ulice 5. května a dalších zpevněných ploch. Tyto řady se spojují v území bývalého Interlovu a pokračují přes usazovací nádrž do retenční nádrže Interlov západně od řešeného území. Usazovací nádrž je předimenzovaná a další navyšování kapacit zde problematické není, nicméně návazná retenční nádrž je již kapacitně naplněna a není možné výrazně navyšovat množství odváděných srážkových vod.

Množství dešťových vod – stávající

Zpevněné plochy okolo budovy č. pop. 2787 OBI 17 700 m²

Střecha budovy č. pop. 2787 OBI 6 400 m²

Zpevněné plochy okolo budovy č. pop. 2248 T-Mobile 3 900 m²

Střecha budovy č. pop. 2248 T-Mobile 5 700 m²

Zpevněná plocha ul. Tomíčkova a ploch BUS terminálu 10 400 m²

Zpevněná plocha ul. Ryšavého v řešeném území 12 700 m²

Střecha budovy vestibulu metra a zastřešení zastávek MHD 2 500 m²

Zpevněné plochy v části 4 1 800 m²

Střecha budovy č. pop. 2298 Koliba 850 m²

SOUČET PLOCH ZPEVNĚNÝCH PLOCH 46 400 m²

SOUČET PLOCH STŘECH 15 450 m²

MNOŽSTVÍ ODVÁDĚNÝCH DEŠŤOVÝCH ODPADNÍCH VOD Qr = 720.8 l/s

Množství dešťových vod – návrh

Zpevněné plochy okolo budovy č. pop. 2248 T-Mobile 3 900 m²

Střecha budovy č. pop. 2248 T-Mobile 5 700 m²

Zpevněná plocha ul. Ryšavého v řešeném území 10 200 m²

Zpevněné plochy komunikací (vozovka + chodník) 46 000 m²

SOUČET PLOCH ZPEVNĚNÝCH PLOCH 60 100 m²

SOUČET PLOCH STŘECH 5 700 m²

MNOŽSTVÍ ODVÁDĚNÝCH DEŠŤOVÝCH ODPADNÍCH VOD Qr = 753.4 l/s

Do výpočtu nebyly zahrnuty plochy vozovky ul. 5. května, kde územní studie nenavrhuje změny. Návrh předpokládá výstavbu nových komunikací s odvodněním do dešťové kanalizace, které je kompenzováno změnou některých stávajících zpevněných ploch a střech na stavební bloky, kde již nově navržené odvodnění objektů bude řešeno vsakem, případně odvodem vod do dešťové kanalizace pomocí retence s redukovaným odtokem, dalším využitím dešťových vod apod. dle pokynů správce sítě a nádrže Interlov.

Přeložky sítí dešťové kanalizace jsou značné, což je způsobeno vymezením nové uliční sítě. Jedná se především o řad severně od tubusu metra, kde je nově navrženo vedení ulicí Tomíčkova.

Z hlediska hospodaření s vodou území územní studie nepřináší nic nového, pouze konstatuje realitu a cituje povinnosti z příslušné aktuálně platné legislativy. Studie by měla min. v koordinaci s majiteli pozemků – např. Passerinvest (který již prý má představu vyvedení dešťové kanalizace na povrch), vymyslet efektivní systém využití a odvádění dešťové vody z území. Studie by měla rovněž respektovat zásadní připomínku MČ Praha 11 ke změně Z2797/00 – v ploše SO3 vymezit veřejně prospěšnou stavbu (VPS) – VOP (vodní toky a plochy, kanály) pro umístění vodní plochy s možností využití pro rekreaci a koupání (jako přírodní koupaliště). K vybudování veřejného přírodního biotopu se ostatně zavázal i Passerinvest.

Výkres D2

Označení výšek budov je zmatečné. V některých blocích je uvedena výška v NP, např. B101, B106, v jiných je uvedena maximální nadmořská výška, které mohou budovy dosáhnout. Vzhledem k tomu, že v těchto případech není uvedena nadmořská výška terénu, i když jsou na výkresu vrstevnice, není jednoduché výšku možných budov odvodit. Tento dvojí způsob určování výšek považujeme za matoucí a nesouhlasíme s ním. Navíc je zajímavé, že všude na pozemcích, které vlastní firma Passeinvest (kromě bloku B106 a B112) je výška budov uvedena pomocí nadmořské výšky, pro čtenáře mnohem méně přehledné. Nabízí se otázka, jak moc se firma Passerinvest podílela na konečném řešení předložené studie.

Požadujeme jednotné značení výšek. V každém bloku bude uveden počet NP i maximální dosažená nadmořská výška.

Výkres D2

Vliv firmy Passeinvest na konečné podobě studie podporuje i řešení bloků B202a, B202b, B202c oproti všem ostatním.

Výkres D2

Nejednotné číslování bloků. V části 2 a 3 jsou číslovány jinak, než v částech 1 a 4.

Žádáme, aby celá studie byla přehledná, a tedy aby i číslování bloků bylo jednotné.

Návrhová část, str. 14, kapitola 8 Veřejný zájem, podkapitola 8.1 Veřejně prospěšné stavby dle stávajícího územního plánu + Výkres D3

15|DR|11: P+R Roztyly

Vyjádření totožné s výše uvedenou připomínkou č. 14.

12|SR|11: Roztyly - zařízení pro rekreaci a sport - okolí stanice metra Roztyly

Územní studie neřeší naplnění a obslužnosti této veřejně prospěšné stavby v nezastavitelném území. Dokonce ani nenavrhuje, kde přesně by měla být.

Jednotlivé bloky

Stavební bloky

V zadání územní studie, str. 8, kapitola 5.7 Veřejná vybavenost je uvedeno:

Studie vymezí hrany zástavby, u kterých bude požadována veřejná vybavenost v parteru. Ta by měla být přednostně navrhována ve vazbě na hlavní veřejná prostranství, popřípadě zařízení veřejné dopravy.

V případě, že budou do řešeného území umisťovány funkce související s obchodem, není zapotřebí detailně specifikovat jednotlivé typy provozu; ve výkresové dokumentaci postačí grafické odlišení od jiných funkcí s popisem „obchod“. V textové části požadujeme přehledně vyjádřené bilance jednotlivých funkcí formou tabulky.

Výkres D2 nic takového neobsahuje.

Požadujeme doplnit.

B101
Bez připomínek.

B102
V případě realizace P+R v tomto bloku, požadujeme zřízení přístupu parkovacího domu také z komunikace 5. května. Tímto přístupem je možné omezit vyvolaný budoucí nárůst automobilové dopravy v ulici Tomíčkova a Ryšavého, která prochází v blízkosti rezidenční zástavby.

Otázkou také je, zda navyšovat počet parkovacích stání až na 840. Všechny nové budovy musejí mít PS podle platných PSP. Deficit má pouze prý budova T-Mobilu. P+R by mohlo být v podzemí či nižších NP budovy a vyšší NP by mohla být využita jiným způsobem.

B103
Bez připomínek.

B104
Nesouhlasíme s výškou vyšší, než je současná výška budovy T-Mobilu, tedy 7NP.

B105
Vzhledem k tomu, že dle zadání se od komunikace 5. května má výška budov snižovat, měl by blok obsahovat budovy nižší než 7 NP.
Výkres D2 a vizualizace D8c, D8d, D8e vzájemně neodpovídají.

B106
Vzhledem k tomu, že dle zadání se od komunikace 5. května má výška budov snižovat, měl by blok obsahovat budovy nižší než 7 NP.

B107
Vzhledem k tomu, že dle zadání se od komunikace 5. května má výška budov snižovat, měl by blok obsahovat budovy nižší než 7 NP.

B108
Stávající stanice metra. Doporučujeme možnost navýšit počet NP o jedno oproti návrhu ve studii vzhledem k redukci zastavitelných bloků mezi tubusem metra a Michelským lesem.

B109
Nesouhlasíme, aby v tomto místě byl umístěn stavební blok. Požadujeme zde zanechat nezastavitelné území. Navíc umístění věží v tomto bloku je v rozporu se zadáním, ve kterém je uvedeno, že výšková hladina má klesat od komunikace 5. května směrem k Michelskému lesu. Dále navržení stavebního bloku odporuje Zadání územní studie, str. 7, kapitola 5.4 Zelená infrastruktura, kde je uvedeno:Studie navrhne přírodní a rekreační využití jižních a jihozápadních partií řešeného území při Michelském lese…

Studie v tomto případě nesplnila zadání.

B110
Nesouhlasíme, aby v tomto místě byl umístěn stavební blok. Požadujeme zde zanechat nezastavitelné území. Navíc umístění věží v tomto bloku je v rozporu se zadáním, ve kterém je uvedeno, že výšková hladina má klesat od komunikace 5. května směrem k Michelskému lesu. Dále navržení stavebního bloku odporuje Zadání územní studie, str. 7, kapitola 5.4 Zelená infrastruktura, kde je uvedeno:Studie navrhne přírodní a rekreační využití jižních a jihozápadních partií řešeného území při Michelském lese…

Studie v tomto případě nesplnila zadání.

B111
Nesouhlasíme, aby v tomto místě byl umístěn stavební blok. Požadujeme zde zanechat nezastavitelné území. Navíc umístění věží v tomto bloku je v rozporu se zadáním, ve kterém je uvedeno, že výšková hladina má klesat od komunikace 5. května směrem k Michelskému lesu. Dále navržení stavebního bloku odporuje Zadání územní studie, str. 7, kapitola 5.4 Zelená infrastruktura, kde je uvedeno:Studie navrhne přírodní a rekreační využití jižních a jihozápadních partií řešeného území při Michelském lese…

Studie v tomto případě nesplnila zadání.

B112
Upozorňujeme, že v ploše tohoto bloku se nachází celoměstský systém zeleně (CSZ). Požadujeme takové řešení, aby CSZ zůstal zachován. Ochrana CSZ vyplývá mimo jiné i z připomínek MČ Praha 4 a OŽP MHMP k návrhu změny Z2972/00 v areálu Interlov.

B113
Nesouhlasíme, aby v tomto místě byl umístěn stavební blok. Požadujeme zde zanechat nezastavitelné území. Jedná se o izolační zeleň, která má nezaměnitelnou úlohu u tak zatížené komunikace jako je 5. května. Toto je v rozporu s Programem zlepšování kvality ovzduší - aglomerace Praha CZ01.

B114
Nesouhlasíme, aby v tomto místě byl umístěn stavební blok. Požadujeme zde zanechat nezastavitelné území. Jedná se o izolační zeleň, která má nezaměnitelnou úlohu u tak zatížené komunikace jako je 5. května. Toto je v rozporu s Programem zlepšování kvality ovzduší - aglomerace Praha CZ01.

B115
Nesouhlasíme, aby v tomto místě byl umístěn stavební blok. Požadujeme zde zanechat nezastavitelné území. Jedná se o izolační zeleň, která má nezaměnitelnou úlohu u tak zatížené komunikace jako je 5. května. Toto je v rozporu s Programem zlepšování kvality ovzduší - aglomerace Praha CZ01.

B201
Požadujeme uvést výšku i v počtu NP.

V souladu s našimi připomínkami ke změně územního plánu Z 2797/00 požadujeme kód míry využití plochy maximálně F.

B202a
Požadujeme uvést výšku i v počtu NP.

V souladu s našimi připomínkami ke změně územního plánu Z 2797/00 požadujeme kód míry využití plochy maximálně F.

B202b
Požadujeme uvést výšku i v počtu NP.

Studie rovněž nerespektuje zadání a návrh změny ÚPn Z2797/00 v areálu Interlov, a to severní a jižní hranici řešeného území změnou ÚPn a rovněž intenzitu a výšku zástavby.

Požadujeme, aby jižní hranice stavebního bloku na západě navazovala na jižní hranici stavebního bloku 202a a dále kopírovala jižní hranici plochy s rozdílným způsobem využití ZVO – G, navrhovanou v projednávané změně Z 2797/00. Plochu jižně od této hranice požadujeme ponechat jako nezastavitelné území a přiřadit ji k ploše P301.

Nesouhlasíme s umístěním věží v území. Umístění věží v tomto bloku je v rozporu se zadáním, ve kterém je uvedeno, že výšková hladina má klesat od komunikace 5. května směrem k Michelskému lesu. Věže jsou popsány pouze v textové části návrhu (str. 18), ve výkresu D2 jsou uvedeny pouze dvojí výškou, ne grafikou, která označuje možnost umístění věží, což považujeme za matoucí.

Studie v tomto případě nesplnila zadání.

V souladu s našimi připomínkami ke změně územního plánu Z 2797/00 požadujeme kód míry využití plochy maximálně F.

V bloku by měla být ve výkrese D3 umístěna pevná značka VV vzhledem k požadavku Návrhové části, str. 13, 14, kapitola 7 Veřejná vybavenost, oddíl Mateřské školy. Otázkou je, zda pozice MŠ v západní části bloku B202b je vhodná vzhledem k hluku od Jižní spojky.

B202c
Požadujeme uvést výšku i v počtu NP.

Upozorňujeme, že v ploše tohoto bloku se nachází celoměstský systém zeleně (CSZ). Požadujeme takové řešení, aby CSZ zůstal zachován.

Studie v tomto případě nesplnila zadání.

V souladu s našimi připomínkami ke změně územního plánu Z 2797/00 požadujeme kód míry využití plochy maximálně F.

V bloku by měla být ve výkrese D3 umístěna pevná značka VV vzhledem k požadavku Návrhové části, str. 13, 14, kapitola 7 Veřejná vybavenost, oddíl Mateřské školy.

B301a
Návrhová část, str. 18, b) Popis jednotlivých uličních profilů, náměstí, stavebních a nestavebních bloků, 1. Stavební bloky + Výkres D2 – D5

V návrhové části je uveden blok B301, ve výkresech D2 – D5 uveden není, jsou tam bloky B301a a B301b. Požadujeme opravit.

Nesouhlasíme s navrhovanou změnou územního plánu v bloku B301a. Část bloku je nyní zastavitelné území stabilizované, další rozvoj na samém okraji lesa vzhledem k jeho ochraně není žádoucí. Severní část bloku, která je dle platného územního plánu nezastavitelná, požadujeme jako nezastavitelnou ponechat.

Návrh studie odporuje Zadání územní studie, str. 7, kapitola 5.4 Zelená infrastruktura, kde je uvedeno:Studie navrhne přírodní a rekreační využití jižních a jihozápadních partií řešeného území při Michelském lese…

Studie v tomto případě nesplnila zadání.

B301b
Návrhová část, str. 18, b) Popis jednotlivých uličních profilů, náměstí, stavebních a nestavebních bloků, 1. Stavební bloky + Výkresy D2 – D5

V návrhové části je uveden blok B301, ve výkresech D2 – D5 uveden není, jsou tam bloky B301a a B301b. Požadujeme opravit.

Nesouhlasíme s vymezením bloku B301b jako stavebního. Požadujeme, aby v současnosti nezastavitelné území zůstalo nezastavitelným i nadále. Požadujeme ho začlenit do plochy P301. Řešení navržené studií odporuje Zadání územní studie, str. 7, kapitola 5.4 Zelená infrastruktura, kde je uvedeno: Studie navrhne přírodní a rekreační využití jižních a jihozápadních partií řešeného území při Michelském lese…

Studie v tomto případě nesplnila zadání.

B401
Nesouhlasíme, aby v tomto místě byl umístěn stavební blok. Požadujeme zde zanechat nezastavitelné území. Vysvětlení je ve výše uvedené připomínce č. 11.

Není ani stanoveno, odkud se bude počítat podlažnost – mělo by to být od úrovně obslužné komunikace.

B402
Nesouhlasíme, aby v tomto místě byl umístěn stavební blok. Požadujeme zde zanechat nezastavitelné území. Vysvětlení je ve výše uvedené připomínce č. 11.

Dopravní napojení bloku z ulice Gregorova je nežádoucí. Ulice Gregorova je kapacitně přetížena současnou dopravou, kterou kromě rezidentů vytvářejí hosté hotelu Globus, restaurace Koliba a mateřské školky Montessori. Při ulici Gregorova jsou plánovány další stavební záměry (parkovací dům, přestavba kotelny na bytový dům, bytový dům Ovčárna), které tuto komunikaci dále významně zatíží. Návrh dopravy pro bloky B402 a B403 skrze ulici Gregorova svědčí o naprosté neznalosti řešeného území a jeho bezprostředního okolí.

Komunikace Gregorova není k tomuto účelu kapacitně vyhovující z hlediska bezpečnosti a plynulosti dopravy.

B403
Nesouhlasíme, aby v tomto místě byl umístěn stavební blok. Požadujeme zde zanechat nezastavitelné území. Vysvětlení je ve výše uvedené připomínce č. 11.

Komunikace Gregorova není k tomuto účelu kapacitně vyhovující z hlediska bezpečnosti a plynulosti dopravy.

Uliční profily

U001
Nejsme toho názoru (stejně jako MČ Praha 11 ve svém vyjádření k dokumentaci záměru Bytový park Roztyly II (PHA 894), že ulici Ryšavého bude možné transformovat do městské třídy. Zelený pás uprostřed zúží jízdní pruhy.

V současnosti došlo k přemístění autobusové zastávky ve směru na Chodov od stanice metra na ulici Ryšavého. Zastávka vznikla jako falešný záliv ve vozovce, došlo k zúžení jízdních pruhů. Dalším zúžením vytvořením dělícího středového zeleného pásu by již komunikace nevyhovovala normě. Přemístění zastávky se nesetkalo s kladným ohlasem u obyvatel, kteří autobus využívají, aby se dopravili jednu stanici od metra na Dědinovu. Pokud studie počítá s touto zastávkou, měla by umožnit vybudovat širší nástupiště, které by bylo dostatečně kryté před deštěm a sluncem.

Studie umísťuje zastávku do místa, je nyní přemístěna. Toto místo není optimální z hlediska bezpečnosti silničního provozu. Do zastávky se vejde pouze jeden kloubový autobus. V případě, že najednou přijedou autobusy různých linek, nebo se sjedou dvě stejné linky, do zastávky se nevejdou. A vzhledem k tomu, že zastávka je umístěna blízko za křižovatkou s Tomíčkovou ulicí, dochází k nebezpečným situacím. Stejně tak dochází ke kolizi chodců s cyklisty – trasu od metra křižuje cyklostezka Michelský les – Spořilov.

Umístění zastávky opačným směrem na vyznačeném místě se jeví také jako problematické. Po východní straně ulice Ryšavého se v její těsné blízkosti nachází příkrý svah s opěrnou zdí. Vybudování dostatečně kapacitního nástupiště pro obyvatele Spořilova, kteří by tuto zastávku převážně využívali, je neproveditelné. Zastávka je umístěna blízko za křižovatku s Komárkovou ulicí, ze které vyjíždění na Ryšavého není příliš přehledné. Navrhovaná zastávka tak může přispět k riziku nehody. Vybudování zastávky v tomto místě povede k výrazné likvidaci rostlého terénu a izolační zeleně podél komunikace Ryšavého.

U002
Komunikaci 5. května, ve výkresu D4 není čitelné.

U003
Vzhledem k nesouhlasu se změnou nezastavitelného území na zastavitelné v části 4, požadujeme tuto komunikaci zrušit. Komunikace vytváří novou bariéru v území.

U101
Ponechat pouze část severně od tubusu metra, část jižně od tubusu metra vzhledem k požadavku, aby bloky B109, B110, B111 zůstaly nezastavitelné, zrušit.

U102
Bez připomínek

U103
Vzhledem k nesouhlasu se změnou nezastavitelného území na zastavitelné v části 4, požadujeme tuto komunikaci zrušit. Komunikace vytváří novou bariéru v území.

U104
Vzhledem k nesouhlasu se změnou nezastavitelného území na zastavitelné v části 4, požadujeme tuto komunikaci zrušit. Je možné nechat její severní část (od křižovatky s Tomíčkovou ulicí) v případě, že by byla nutná pro obsluhu veřejně prospěšné stavby 12|SR|11: Roztyly - zařízení pro rekreaci a sport - okolí stanice metra Roztyly, v případě jejího umístění v bloku B111. Pro vyřešení dopravního napojení je nutná specifikace veřejně prospěšné stavby.

U105
Vzhledem k nesouhlasu se změnou nezastavitelného území na zastavitelné v části 4, požadujeme tuto komunikaci zrušit.

U106
Bez připomínek.

U107
Bez připomínek.

U108
Požadujeme taková dopravní opatření, aby se tato komunikace nestala možnou objízdnou trasou komunikace 5. května na ul. Ryšavého a aby nedošlo k navedení tranzitní dopravy do sídliště Roztyly. Vzhledem k přetížení komunikace 5. května toto nebezpečí reálně hrozí.

U109
Vzhledem k nesouhlasu se změnou izolační zeleně na zastavitelné území a požadavkem na zrušení komunikace U110, je tato komunikace zbytečná a požadujeme ji zrušit.

U110
Vzhledem k nesouhlasu se změnou izolační zeleně na zastavitelné území, je tato komunikace zbytečná a požadujeme ji zrušit. Sloužila by pouze jako objízdná trasa komunikace 5. května.

U201
Požadujeme taková dopravní opatření, aby se tato komunikace nestala možnou objízdnou trasou komunikace 5. května na ul. Ryšavého a aby nedošlo k navedení tranzitní dopravy do sídliště Roztyly. Vzhledem k přetížení komunikace 5. května toto nebezpečí reálně hrozí.

U202
Požadujeme taková dopravní opatření, aby se tato komunikace nestala možnou objízdnou trasou komunikace 5. května na ul. Ryšavého a aby nedošlo k navedení tranzitní dopravy do sídliště Roztyly. Vzhledem k přetížení komunikace 5. května toto nebezpečí reálně hrozí.

U203
Bez připomínek.

U204
Bez připomínek.

U205
Požadujeme redukci její jižní části, která by podle našich připomínek k bloku 202b zasahovala do nezastavitelného území.

U206
Požadujeme redukci její jižní části, která by podle našich připomínek k blokům 202b a 202c zasahovala do nezastavitelného území.

U301
Je to stále stejná komunikace jako U204. Požadujeme, aby celá komunikace nesla jedno označení. Navržené označení je matoucí.

U302
Bez připomínek.

U401
Požadujeme ponechat současný stav komunikace.

Náměstí

N101
Požadujeme vybudovat druhý výstup z metra. Nad tímto výstupem, pokud to dovolí podmínky založení tubusu metra, by bylo možné navrhnout stavební blok. Náměstí by pak bylo tvořeno bloky B108, B106 a tímto novým stavebním blokem. Náměstí by zůstalo otevřené jihozápadním směrem k nezastavitelnému území. Městský veřejný prostor tak bude přecházet do parkové úpravy a posléze k nevyššímu potenciálu tohoto území, rekreační lokalitě Michelského lesa a jeho bezprostředního okolí.

Nestavební bloky

P001
Bez připomínek.

P002
Návrhová část, str. 20, b) Popis jednotlivých uličních profilů, náměstí, stavebních a nestavebních bloků, 4. Nestavební bloky + Výkresy D2 – D5

V návrhové části blok uveden není, ve výkresech D2 – D5 uveden je. Požadujeme opravit.

V tomto území se v platném úp nachází izolační zeleň (IZ), která má svou nenahraditelnou úlohu u silně zatížené komunikace 5. května a její křižovatky s ulicí Ryšavého.

P301
Požadujeme rozšířit podle poznámek uvedených k blokům 202b a 202c.

Požadujeme blok na východní straně rozšířit o plochu stavebního bloku B111 a U105. V této části řešeného území požadujeme specifikaci veřejně prospěšné stavby 12|SR|11: Roztyly - zařízení pro rekreaci a sport - okolí stanice metra Roztyly.

P302
Návrhová část, str. 20, b) Popis jednotlivých uličních profilů, náměstí, stavebních a nestavebních bloků, 4. Nestavební bloky + Výkresy D2 – D5

V návrhové části blok uveden není, ve výkresech D2 – D5 uveden je. Požadujeme opravit.

Předpokládáme, že nestavební blok P302 je vymezen pro plochu s rozdílným způsobem využití LR. Požadujeme ho tedy rozšířit na celou plochu s rozdílným způsobem využití LR podle v současnosti platného ÚP. (Ne podle zadání změny Z 2797/00, které bylo pořizovatelem odmítnuto v průběhu projednávání změny.)

P401
Požadujeme blok rozšířit na celou část 4 řešeného území. V části 4 nesouhlasíme s přeměnou nezastavitelného území na zastavitelné. Dovedeme si představit jiné uspořádání ploch zeleně v této části. (Podle platného ÚP se jedná o plochy s rozdílným způsobem využití ZP, ZMK a SO3. plochy s rozdílným způsobem využití ZP a ZMK by bylo možné sloučit do jedné plochy s rozdílným způsobem využití.)

Připomínáme zásadní připomínku MČ Praha 11 k návrhu MPP - zachovat přírodní ráz území v okolí restaurace Koliba a zlepšit průchodnost tímto územím.

Výkres D3

Požadujeme opravit podle poznámek k jednotlivým blokům.

Rozšíření ploch LR na úkor plochy ZP odporuje zásadní připomínce Zastupitelstva MČ Praha 11 k návrhu Metropolitního plánu. Konkrétně se jedná o zásadní připomínku č. 28 pro lokalitu č. 977/Krčský les, ve které MČ Praha 11 požaduje zachovat přírodní charakter území v okolí restaurace Koliba, možnost kultivace tohoto území a bezpečného propojení mezi sídlištěm Roztyly a metrem Roztyly. Pěší propojení je důležité pro obyvatele sídliště Horní Roztyly, hosty hotelu Globus i návštěvníky restaurace Koliba.

Kód míry využití plochy SV I považujeme v území za příliš vysoký. Požadujeme snížit na kód maximálně F s tím, že podél komunikace 5. května akceptujeme kód využití plochy G.

Návrhová část, str. 21, c) Bilanční tabulka

Počet obyvatel a pracovních míst:

Počet obyvatel se uvádí 2528, není vysvětleno, jak zpracovatelé toto číslo spočítali. (V Návrhová část, str. 14, kapitola 7 Veřejná vybavenost se uvádí 2529 obyvatel.) Počet pracovních míst uveden není, z bilance 5215 vázaných parkovacích míst by se dalo odvodit při zhruba jednom místě na dva obyvatele cca 3950 míst pro zaměstnance (5215 – 2528/2). Protože ale není uveden vztah mezi počtem zaměstnanců a hrubou podlažní plochou, nelze se počtu pracovních míst touto cestou dobrat. Pro zónu 05, kam je prostor řešený studií zařazen, je stanoveno minimum 65% vázaných stání pro nebytové funkce. Z toho vyvozujeme, že se uvažuje mezi 4000 a 6000 pracovními místy. Tento počet spolu s počtem obyvatel ovlivní nejen zátěže individuální automobilové dopravy na komunikaci 5. května, ale zatíží i již problematickou linku C metra (uváděný argument, že stanice Roztyly není vytížená, je v této souvislosti lichý).

Na prezentacích při představení studie bylo uvedeno, že počet vozidel za den v dopravním uzlu 5. května – Ryšavého bude dvojnásobný vůči současnému stavu a dosáhne téměř 30 000 vozidel za den v obou směrech. Tento nárůst významně negativně ovlivní životní prostředí podél komunikace Ryšavého, a dotkne se tak současných obyvatel sídliště. Horní Roztyly a Roztyly – východ.

Návrhová část, str. 23, d) Životní prostředí

Územní studie nezohledňuje limity rozvoje území z hlediska zátěže životního prostředí, a to zejména znečištěného ovzduší a hlukové zátěže (a přitom uvedené problémy připouští). V rámci návrhů změn územního plánu ve prospěch vyšší intenzity zástavby a rozšiřování zastavitelného území, se nelze alibisticky odvolávat na posuzování vlivů jednotlivých stavebních záměrů v území na životní prostředí a lidské zdraví až ve fázi správních řízeních vedoucích k jejich povolení. Posouzení vlivů rozvoje území na životní prostředí a lidské zdraví musí být provedeno komplexně a včas. V případě, že jsou v současné době v zájmovém území překračovány limity pro hluk z dopravy, případně limity pro znečištění ovzduší nebo se imisní koncentrace znečišťujících látek významně blíží limitním hodnotám, další rozvoj lokality spojený s nárůstem automobilové dopravy, která by uvedený stav dále prohloubila, není možný (aniž by byla navržena kompenzační opatření vedoucí ke zlepšení panujícího nepříznivého stavu).

Požadujeme, aby stav životního prostředí a jeho předpokládaný vývoj byl podmiňujícím pro návrhy rozvoje dotčeného území.

Nově mají být v řešeném území, do blízkosti nejrušnější dopravní křižovatky ČR se silně znečištěním ovzduším, umístěny byty – je otázkou, zda je to z hlediska vysokého zatížení území hlukem a zejména imisemi vůbec možné. Územní studie nenabízí žádné podpůrné analýzy, které by toto zhodnotily. Podle vyjádření Hygienické stanice hl.m. Prahy v rámci podnětů a vyjádření dotčených orgánů k návrhu zadání změny územního plánu SÚ HMP Z 2722/00 Velké Roztyly zahrnující posuzované území při stanici metra Roztyly: „Lokalita je napadena nadlimitním hlukem z dopravy, vysoká zdravotní rizika vyplývající z nadlimitního znečištění ovzduší. Umístění obytné zástavby v takto exponovaném prostředí není vhodné.“ a vyjádření dalších dotčených orgánů v rámci zjišťovacích řízení EIA na jiné záměry v dotčeném území (Garáže Tomíčkova, Administrativní objekt Roztyly – Eleven Building, Prague Eye Towers) je posuzované území již v současné době nadlimitně zatíženo z dopravy z hlediska hygienických limitů pro hluk a znečištění ovzduší a není vhodné pro novou bytovou zástavbu.

Územní studie rovněž nezhodnotila navrhované dopravní propojení MÚK Spořilov – Tomíčkova – Ryšavého a odvedení části dopravy z ul. 5. května do obytné zástavby sídliště Horní Roztyly a Roztyly Východ. V případě ulice Ryšavého by díky vytvoření této preferenční dopravní cesty došlo k nárůstu 3 000 jízd automobilů denně (v obou směrech). V případě realizace navrhovaného rozvoje bude tento nárůst zátěže ještě mnohem vyšší.

Tímto dramatickým nárůstem dopravy dojde i ke zhoršení bezpečnosti provozu na dotčených komunikacích, zejména na ulici Ryšavého, a to na křižovatkách s ulicí Komárkova a dále s ulicemi Augustinova a Hrdličkova. Již v současné době jsou tyto křižovatky nepřehledné a jsou místy častých dopravních nehod. Toto vyplývá i z připomínek Městské části Praha 11 např. ke stavebním záměrům Bytový park Roztyly – etapa II a Zdravotnickému zařízení a ubytovacím zařízením pro osoby s postižením (domov Sofie).

Další dotčenou křižovatkou je kruhový objezd mezi ul. Ryšavého, Roztylská, U Kunratického lesa apod., který je již dnes v dopravních špičkách na hranici své kapacity. Další významné navýšení dopravy na této křižovatce a okolních komunikacích vč. ul. Ryšavého lze očekávat ve spojitosti se 3. etapou dostavby OC Chodov.

Územní studie také nezhodnotila kumulativní vliv stavebních záměrů plánovaných v okolí z hlediska synergických vlivů na životní prostředí a lidské zdraví. Jedná se zejména o 3. etapu dostavby OC Chodov, Bytový park Roztyly – etapy I a II, Zdravotnické zařízení a ubytovací zařízení pro osoby s postižením (domov Sofie) při ulici Ryšavého, parkovací domy v ul. Gregorova a Krejnická, přestavba kotelny Gregorova na bytový dům apod. Všechny tyto záměry povedou k nárůstu dopravy na ulici Ryšavého a dalších komunikacích v sídlišti Roztyly a jeho okolí a povedou k prohloubení negativních jevů z hlediska hlukové a imisní zátěže, které se již dnes blíží na úroveň hygienických limitů, případně je již překračují.

Díky navrhovanému rozsáhlému rozšiřování zastavitelného území na úkor nezastavitelného, navíc v předpolí Michelského lesa, bude negativní vliv na životní prostředí obrovský. Týká se zejména likvidace rozsáhlých ploch vzrostlých dřevin a keřů, likvidace stanovišť zvláště chráněných druhů a snížení hodnoty krajinného rázu.

V analytické části chybí informace o stávající a výhledové zátěži životního prostředí v území (tj. hluková mapa a imisní mapy). Návrhová část neobsahuje vyhodnocení vlivů dopadů navrženého řešení na životní prostředí, na zdraví obyvatel a socio-ekonomické podmínky obyvatel, a to s ohledem na současný a výhledový stav životního prostředí.

Za klíčové považujeme doplnění zhodnocení navrhovaného rozvoje z hlediska:

hlukové zátěže, vč. vibrací od metra (jakožto limitující faktor výstavby),
imisní zátěže,
hydrologický a hydrogeologický režim (možnosti zasakování dešťových vod),
tepelný ostrov a vztah ke klimatické změně,
socio-ekonomické vlivy.

Vzhledem k tomu, že se zde navrhuje velký rozsah nové výstavby (vč. residenční) a zároveň jsou v dotčeném území překračovány limity pro hluk (resp. limity pro znečištění ovzduší), měla by studie tento limitující faktor zohlednit. Studie nenabízí žádný návrh opatření, které by vedlo ke snížení hlukové zátěže. Studie rovněž nenabízí žádný návrh opatření týkající se snížení negativních vlivů tepelného ostrova, a to v kontextu oficiální Strategie adaptace na klimatickou změnu hl.m. Prahy. Studie dostatečně nenavrhuje hospodaření s vodou v území, jak bylo požadováno v jejím zadání. To jsou zásadní nedostatky.

V rámci studie nebyl vyhodnocen vliv navrhovaných změn v území na tepelný ostrov v rámci řešeného území a také, jakým způsobem bude ovlivněna probíhající klimatická změna, tzn. zhodnocení příspěvku návrhu rozvoje lokality k uvedeným faktorům.

Praha a její centrum patří mezi nejteplejší oblasti v České republice s průměrnou roční teplotou větší než 10 °C, přičemž tato teplota dlouhodobě roste.

Vlivem zvýšené absorpce slunečního záření se v zastavěných oblastech více akumuluje teplo, což vede ke vzniku městského tepelného ostrova. Teplo, jež se v zastavěných oblastech akumuluje během dne, v noci vyzařuje a ohřívá své okolí. Tím dále zesiluje negativní účinky působení vysokých až extrémně vysokých teplot, které jsou kvůli tomuto jevu delší a intenzivnější. To bude mít za následek velmi výrazný nárůst průměrného počtu tropických dní (Tmax.> 30°C), a to až na 38,6 dnů/rok pro období 2081-2100 oproti 11,5 dnům/rok za referenční období 1981-2010 (+235%). Je také predikován velmi výrazný nárůst počtu tropických nocí (Tmin.>20°C) a nárůst počtu vln horka. Tyto dny se počítají jako diskonfortní pro člověka a ohrožující jeho zdravotní stav.

Vysoké teploty a vlny horka mají prokazatelný negativní vliv na zdraví obyvatel a extrémní události mohou zvyšovat úmrtnost. Zvýšená tepelná zátěž může vést ke zdravotním potížím, vyšší nemocnosti a úmrtnosti v citlivých skupinách obyvatel, zejména v případě seniorů a lidí s kardiovaskulárními a respiračními onemocněními a malých dětí. Vlivem extrémních teplot se snižuje efektivita práce a klesá pozornost řidičů, což může vést ke zvýšené nehodovosti. Extrémně vysoké teploty mohou negativně ovlivnit ekonomickou výkonnost a vést ke snížení kvality života.

Zvýšení zranitelnosti vůči dopadům vln horka v budoucnu je dáno zejména vyšší četností a delším trváním vln horka. Oba budoucí scénáře ukazují nárůst zranitelnosti zejména ve středu hlavního města (městské části Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 10 a Praha 11). V těchto městských částech je také vyšší citlivost vůči dopadům vln horka, která je dána vyšším podílem populace nad 65 let a zastavěností území jednotlivých městských částí. Celkově lze očekávat, že dopady vln horka budou v blízké budoucnosti vyšší než v současnosti.

Největší teplotní rozdíl mezi centrem Prahy a okolím zažíváme v posledních letech, přičemž za posledních padesát let tento rozdíl stále roste. Jednou z hlavních příčin je rozšiřování zastavěných ploch města a intenzifikace dopravy. Návrh extrémně intenzivní výstavby územní studií tuto situaci bude ve svém okolí dále zhoršovat.

Navrhovaná změna, resp. rozšíření zastavitelného území je v rozporu se Strategií adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu v následujících bodech (v tomto ohledu je i v rozporu se zadáním):

odst. 4.2.A1: Zvyšování podílu vegetačních prvků a zelených ploch a jejich funkční propojování přináší další ekosystémové služby, jako je pozitivní vliv na zdraví a na kvalitu ovzduší.

odst. 4.2.B.7: Zlepšení prostupnosti krajiny a její využitelnosti pro rekreaci. Opatření spočívá ve zlepšení prostupnosti krajiny pro rozšiřování a migraci živočišných druhů, umožnění volného průchodu krajinou pěším i cyklistům a její větší využitelnost pro volnočasové venkovní aktivity.

Tento cíl odpovídá našemu požadavku na zachování funkčního CSZ, který je podmínkou ochrany biodiversity v širším okolí lokality, protože zachování prostupnosti krajiny má zásadní význam jak pro živočišné tak pro rostlinné druhy. Pro biotu je prostupnost důležitá z hlediska migrace druhů, která je předpokladem zachování biodiverzity.

Návrhová část, str. 23, d) Životní prostředí, 1. Ovzduší

Stávající imisní zátěž území je podhodnocená (není používáno aktuálních hodnot pětiletí imisních koncentrací), v území jsou překračovány imisní koncentrace BaP, krátkodobé imisní koncentrace NO2. Zhoršené imisní situaci přispívá inverzní poloha zájmového území – širšího okolí stanice metra Roztyly v údolí.

Podle výsledků hodnocení kvality ovzduší je dále nutné očekávat v letech s epizodami zhoršených rozptylových podmínek – které jsou ve špatně provětrávaném dolíku u metra Roztyly poměrně častým úkazem - riziko překročení imisního limitu pro denní koncentrace PM₁₀. V dlouhodobém průměru je však tento limit plněn (resp. překročen s podlimitní četností).

Navrhované změny povedou k rozsáhlé likvidaci zeleně, která kompenzuje nárůst emisí vlivem vyvolané dopravy. Požadujeme kompenzaci za stávající zeleň v plochách IZ a SO3 (které budou rozšířením zastavitelného území dotčeny) a která již v současné době plní izolační funkci z hlediska emisí z přilehlých frekventovaných komunikací. Územní studie toto snížení záchytu znečišťujících látek v důsledku likvidace této zeleně (potažmo ztráty rostlého terénu pro optimální růst zeleně) nevyhodnotila.

Navrhovaná změna, resp. rozšíření zastavitelného území je v rozporu s Programem zlepšování kvality ovzduší - aglomerace Praha CZ01 - dlouhodobým strategickým cílem hlavního města Prahy, kterým je zajistit podlimitní úroveň znečišťujících látek na celém území města a jejich trvalé udržení. Rozpory jsou zejména v opatřeních pro územní plánování pod kódem ED1:

zachování zastoupení vegetace v urbanizovaném prostoru města, postupné zvyšování zastoupení vegetačních ploch v lokalitách s deficitem vegetace.

Neumísťování obytné zástavby do bezprostřední blízkosti velmi silně dopravně zatížených komunikací a koridorů dopravní infrastruktury, zejména pro dopravní stavby mezinárodního, republikového a nadmístního významu vymezených v Politice územního rozvoje nebo ÚPD, vytvoření územních podmínek pro snižování objemu individuální automobilové dopravy.

Současně je nutno stabilizovat výsledné řešení, kterého bude při tvorbě územního plánu se zohledněním výše uvedených zásad dosaženo a nepřipustit zejména:

Neodůvodněné rozšiřování zastavitelných ploch vedoucí k významnějšímu nárůstu objemů automobilové dopravy nad míru vyvolanou platným územním plánem.

Nebyla vůbec hodnocena zdravotní rizika související s navrhovanými změnami. Světová zdravotnická organizace v materiálu WHO air quaility guedelines global update 2005, stanovuje hodnotu pro roční průměr částic PM₁₀ na úrovni 20 μg/m³. Pro maximální denní imise PM₁₀ zůstává hodnota 50 μg/m³, ale počet překročení je místo 35 menší (jen 99% percentil). Pro průměrné roční imisní koncentrace PM_2,5 je stanoven limit 10 μg/m³. Tyto hodnoty jsou za současných podmínek v ČR obtížně dosažitelné. Proto je nežádoucí povolovat další výstavbu v místech, kde kvůli znečištění životního prostředí předčasně umírají stávající obyvatelé. V místě záměru se hodnoty PM₁₀ pohybují v rozmezí 23,9-24,8 μg/m³ a PM_2,5 pohybují v rozmezí a 16,9-17,3 μg/m³. V materiálu SZÚ zpravovaném podle metodiky WHO, který situaci vyhodnocuje přímo pro Prahu (http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ovzdusi/dokumenty_zdravi/ovzdusi_rizika_praha_2017.pdf) je uvedeno:“Na základě hodnocení vlivu znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel Prahy lze odhadovat, že znečištění suspendovanými částicemi frakce PM10 přispívá ke zvýšení výskytu příznaků zánětu průdušek a dalších respiračních symptomů u dětí. Odhad podílu předčasně zemřelých v důsledku znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 (při odhadu střední „pražské“ hodnoty 24,7 µg/m³ , při použití odhadu zastoupení frakce PM2,5 ve Praha – Venkovní ovzduší 2017 SZÚ, NRL pro venkovní ovzduší frakci PM10 na hladině 75 % a po vyloučení zemřelých na vnější příčiny) představuje v Praze více než 5,15 %, což odpovídá přibližně 561 osobám; přes několikaletý klesající trend v období 2012 až 2016 se tak v roce 2017 jedná o nárůst o více než o 100 osob.“

V Praze 11 předčasně zemře z tohoto důvodu asi 30 obyvatel. Tyto počty je přímo alarmující vzhledem k počtu osob, které zahynou při dopravních nehodách v Praze, nyní 30 až 60 osob za rok. To je značný nepoměr. Vedle toho znečištění ovzduší způsobuje větší nemocnost a dochází ke změnám genetického kódu a to se projeví nepříznivě v budoucích generacích.

Výše uvedené vychází ze zpráv Státního zdravotního ústavu, Centra zdraví a životního prostředí o zdravotních rizicích ze znečištěného ovzduší. Např. za rok 2014 (http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ovzdusi/dokumenty_zdravi/ovzdusi_rizika_praha_2014.pdf) se znečištěné ovzduší, jmenovitě jen znečištění prachem – částicemi PM₁₀ a PM_2,5, podílelo na 5300 předčasných úmrtích v rámci celé republiky a 700 předčasných úmrtích v Praze. V předchozích letech byl tento trend obdobný. Pro rok 2015 to bylo 520 Pražanů. V celém Česku jde ročně o 10 tisíc až 12 tisíc lidí. Znečištění ovzduší vyvolává i další závažné problémy jako je např. rakovina plic, kardiovaskulární onemocnění, onemocnění dýchacího ústrojí, výskyt symptomů chronického zánětu průdušek a snížení plicních funkcí u dětí i dospělých. WHO vyčíslilo, že v důsledku znečištění ovzduší prachem přichází Česko asi o sedm až osm procent HDP.

Návrhová část, str. 23, d) Životní prostředí, 2. Hluk

Ve studii je uvedeno:

Stávající hodnoty: MÚK Jižní spojka/ul. 5. května den 60-65 dB v těsném sousedství MÚK, severní okraj do 60 dB, většina řešeného území do 55 dB.

Toto není pravdivé, většina řešeného území má dle Atlasu životního prostředí Prahy – hlukových map (stav k r. 2016) má hodnoty 55 – 60 dB (žlutá barva), severní okraj do 65 dB.

Dle Atlasu životního prostředí Prahy – hlukových map (stav k r. 2016) je dotčené území, zejména jeho východní okraj, zatíženo nadlimitními hodnotami hluku z dopravy (pro chráněné objekty určené pro bydlení) pro denní i noční dobu.

V případě ulice 5. května a Jižní spojky, resp. okolní zástavby, jsou uplatněny limity korigované na starou hlukovou zátěž! Odmítáme proto vnášení nových významných zdrojů hluku do území a prohlubování této hlukové zátěže. Odmítáme nárůst počtu obyvatel vystavených zdravotnímu riziku z působení akustické zátěže.

Plánovaný rozsah výstavby, kdy je navrhován nárůst až o 4000 parkovacích míst, významně zvýší intenzitu automobilové dopravy v území a na okolních komunikacích a tím i další zátěž území z hlediska hluku, která je již v současné době na hraně limitů pro hluk z dopravy.

Dle soudního rozhodnutí nelze v místech, kde je již překračován limit hluku, navrhovat další stavby, které plnění tohoto limitu zhoršují.

Zvýšený hluk může způsobit poškození sluchu, hypertenzi, ischemickou chorobu srdce, šelest v uších (tinnitus), zúžení cév, nepříjemné stavy a poruchy spánku. Také změny v imunitním systému a vrozené vady jsou připisovány expozici hluku. Proto je také potřeba dodržovat limity hluku.

Na str. 23 v kapitole 2. Hluk se uvádí, že zhoršení hlukové zátěže uvnitř řešeného území je zabráněnou rovněž tím, že doprava bude vedena po ul. Ryšavého. S tímto konceptem zásadně nesouhlasíme. Zpracovatel zapomíná, že komunikace Ryšavého prochází středem sídliště Roztyly, tedy rezidenční zónou. Okolí této komunikace je již v současné době nadlimitně zatíženo hlukem z dopravy. O tom svědčí mimo jiné např. fakt, že

Zabývá se studie odrazem hluku vůči zástavbě Starého Spořilova?

V rámci územní studie není zhodnocen vliv z hlediska vibrací na budoucí rozvoj území, a to zejména ve vztahu k tubusům metra, které procházejí středem území. Vibrace od metra mohou mít významný vliv na užívání budov umísťovaných v jeho blízkosti, stejně jako na pohodu bydlení a pracovního prostředí v těchto budovách.

Návrhová část, str. 23, d) Životní prostředí, 4. Geologie

Označení má být 3. Geologie

Studie zde uvádí:

Z hlediska hydrogeologických poměrů by realizace jednotlivých stavebních záměrů neměla mít významný vliv na hladinu a kvalitu spodních vod, což zaručují soudobé požadavky na likvidaci dešťových vod. Ty je nutné zasakovat na vlastním stavebním pozemku, pouze v odůvodněných případech je možné využít dešťové kanalizace. Pro potřeby zpracování Územní studie byla provedena pouze hydrogeologická rešerše, pro jednotlivé stavební záměry budou k dispozici přesná data z inženýrsko-geologických průzkumů. Vymezené stavební bloky v okolí stanice metra leží z velké části na zpevněných plochách, které jsou nyní přímo odvodněny do dešťové kanalizace. V případě realizace staveb v těchto plochách již bude nutné respektovat soudobé požadavky a vody vsakovat, nebo alespoň regulovaně vypouštět, což může mít příznivý vliv na fungování retenční a usazovací nádrže Interlov, přestože se celkové množství odváděných vod může zvýšit z důvodu nevhodného podloží pro vsak.

Z hlediska hospodaření s vodou území územní studie nepřináší nic nového, pouze konstatuje realitu a cituje povinnosti z příslušné aktuálně platné legislativy. Z velmi nízkých hodnot transmisivity podloží uvedených na str. 24 lze předpokládat, že zasakování vody v řešeném území bude obtížné. Studie by proto neměla odsouvat řešení nakládání s vodou až do navazujících řízení ale měla by sama (a dle zadání) navrhnout efektivní systém využití a odvádění dešťové vody z území. Studie by měla rovněž respektovat zásadní připomínku MČ Praha 11 ke změně Z2797/00 – v ploše SO3 vymezit veřejně prospěšnou stavbu (VPS) – VOP (vodní toky a plochy, kanály) pro umístění vodní plochy s možností využití pro rekreaci a koupání (jako přírodní koupaliště). K vybudování veřejného přírodního biotopu se ostatně zavázal i Passerinvest.

V rámci studie není dostatečně vyhodnocen vliv navrhovaného rozvoje území (tj. zejména vybudování mohutných podzemních podlaží a zpevnění velké plochy rostlého terénu) na hydrogeologickou situaci a hydrologické poměry dotčených vodotečí. Na str. 24 studie se píše, že hladinu podzemní vody lze místy očekávat již ve 2 m pod terénem! Přestože většina nově umístěných stavebních bloků zahrnuje podzemní podlaží určená pro podzemní parking, v rámci studie není dostatečně komplexně vyhodnocen vliv navrhovaného rozvoje území (tj. zejména vybudování uvedených mohutných podzemních podlaží a zpevnění velké plochy terénu) na hydrogeologickou situaci a hydrologické poměry dotčených vodotečí. Je opomenuto vyhodnocení a navržení odvodnění území. Jedná se o území z velké části nezastavěné. V důsledku vysoké zastavěnosti a nárůstu zpevněných ploch dojde ke změně odtokových poměrů území a ovlivnění vodního režimu krajiny.

V současné době se jedná o území převážně nezastavěné. V důsledku navrhované vysoké zastavěnosti a nárůstu zpevněných ploch dojde k podstatné změně odtokových poměrů území a podstatnému ovlivnění vodního režimu krajiny. V návrhové části je navrhováno konvenční řešení přes regulovaný odtok (případně vsakování – pokud to půjde). Voda nakonec z území odteče. Vzhledem ke klimatické změně a obecně nedostatku vody, sucha, efektu města jako tepelného ostrova je navrhovaný způsob překonaný. Je třeba navrhnout opatření na zadržení vody v území, podpořit decentrální systém hospodaření s dešťovou vodou. Pominuto bylo využití šedých vod, šetřící vodu pitnou. Je třeba řešit již v úrovni územního plánování, v rámci předmětné studie komplexně z hlediska širších vztahů a ne až v rámci jednotlivých územních řízení.

Studie zcela ignoruje fakt, že značnou část území tvoří nestabilní navážky, které již v současné době způsobují nestabilitu podloží a ujíždění svahů (např. zemní val nad ulicí Kloboukova – praskání asfaltové vozovky na vrcholu valu; v ul. Gregorova díky nestabilnímu podloží byly krajní domy budovány s nižším počtem nadzemních podlaží; pravidelné praskání schodiště vedoucí na prostor před ZŠ Pošepného a další.)

Návrhová část, str. 23, d) Životní prostředí, 4. Příroda a krajina

Hmotové a prostorové uspořádání:

Studie ignoruje skutečnost, že se lokalita nachází v těsném doteku s hodnotným přírodně rekreačním prostorem Krčského lesa, respektive pokračuje v panelákovém sevření lesa započatém v 80. letech minulého století, které od té doby postupně les obkličuje, popřípadě jej převyšuje tzv. „věžemi“. O tom, jak hradbovitě by navrhovaná zástavba působila, svědčí řezy územím (D7). Tvrzení o tom, že „doplnění kontinuální městské struktury také vytvoří pozvolnější přechod různých výškových hladin stávající zástavby“ (část C, str. 47) zní v této souvislosti jako pokus o ironii. Z uvedených důvodů požadujeme vyhodnocení dopadu navrhovaných změn na krajinný ráz.

V tomto ohledu připomínáme, že zájmové území nepředstavuje klasický brownfield, za který je často vydáváno. Jedná se o, díky přirozené biologické sukcesi, o přírodně blízké území, které se stalo předpolím Michelsko-Kunratického lesa.

Návrhová část, str. 23, d) Životní prostředí, 4. Příroda a krajina

Silně vyvinutá osa procházející nástupním prostorem do metra vede odnikud nikam. Možnost napojení stanice metra Roztyly na sídliště Roztyly-východ, jež se v této souvislosti nabízí, studie ignoruje.

Návrhová část, str. 23, d) Životní prostředí, 4. Příroda a krajina

V území se na více částech nachází celoměstský systém zeleně (CSZ). Studie se o něm vůbec nezmiňuje a v návrhové části s ním nepočítá.

Požadujeme zachování CSZ v současné podobě.

Územní studie nezohledňuje vlivy na VKP, ÚSES - navýšení intenzity pohybu lidí může negativně ovlivnit biocentrum Kunratický les. Území dotčené změnou představuje nárazníkovou zónu Michelského lesa, stejně jako na stanoviště zvláště chráněných živočichů, jejichž výskyt byl v jižní a jihovýchodní části řešeného území prokázán – viz dokumenty v přílohách.

Upozorňujeme, že v navazujících řízeních je třeba provést podrobný biologický průzkum, neboť na dotčené lokalitě či v jejím blízkém okolí byl v minulosti zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů obojživelníků, a to čolka obecného, ropuchy obecné a skokana skřehotavého. Z plazů byl zjištěn výskyt silně ohrožených druhů slepýše křehkého a ještěrky obecné a dále užovky obojkové, která je druhem ohroženým a mnoha dalších zvláště chráněných druhů (viz dokumenty v přílohách). V případě výskytu zvláště chráněných druhů vyžadujeme provedení biologického hodnocení v souladu s paragrafem 67 zákona č. 114/1992 Sb.

Michelský les je významným lesním celkem na území Prahy a je hnízdištěm velké skupiny ptáků, kteří získávají potravu i v bezprostředním okolí lesa. Případná zástavba tak může negativně ovlivnit populaci ptáků žijících na severním okraji lesa. Ze stanoviska ČSO (v příloze) vyplývá, že pro ptáky je důležitý nejen les, ale zejména jeho okraje, světliny lesních okrajů a travnatých porostů s rozptýlenou zelení, které jsou jejich potravními stanovišti. Ekoton okraje lesního porostu, přecházející v bylinné porosty a rozptýlené porost křovin je ve volné krajině i jako součást intravilánu pro ptáky nenahraditelný.

Z výše uvedených důvodů vyžadujeme provedení biologického průzkumu a hodnocení, které by měly být součástí územní studie, jinak budou nevymahatelné a nebudou zahrnuty v limitech prostorového a funkčního využití území ÚP. Biologický a dendrologický průzkum není možné odsouvat, a to dokonce dle vyhodnocení do fáze zahájení stavební činnosti. Dendrologické a biologické hodnoty a kvality území musí být jednoznačně zjištěny již v rámci rozhodování o změně funkčního využití území.

Územní studie by měla zohlednit přírodní hodnoty území a zajistit jejich ochranu v rámci návrhu rozvoje lokality.

V rámci navrhování změn je třeba dbát i na maximální zachování stávajících hodnotných dřevin v území. Dále připomínáme nutnost kompenzovat ekologickou újmu způsobenou s odstraněním stávající zeleně, vč. izolační zeleně, a dále nutnost kompenzovat nárůst imisí znečišťujících látek z vyvolané automobilové dopravy náhradní výsadbou dřevin, neboť současná nezastavěná plocha s nezanedbatelným podílem vzrostlé zeleně příznivě ovlivňuje životní prostředí, zlepšuje kvalitu ovzduší, snižuje efekt tepelného ostrova a pozitivně ovlivňuje vodní režim krajiny včetně městského mikroklimatu. Stávající zeleň významně zachycuje prach a zplodiny automobilů z přilehlých frekventovaných komunikací 5. května a Jižní spojky a působí zároveň jako izolační bariéra pro blízkou zástavbu panelových domů na sídlišti Horní Roztyly.

Návrhová část, str. 26, e) Porovnání návrhu s územním plánem platným a připravovaným (Metropolitní plán), Platný územní plán

Nerozumíme tomu, proč jsou ve studii vypisovány (a dokonce 2x tytéž) regulativy platného územního plánu (při jejich vynechání lze ušetřit několik stran textu). Pokud však jsou uvedeny, měly by být v souladu s platným zněním územního plánu, což splňují pouze některé oddíly. Od str. 26 po str. 45 je v některých případech použito znění regulativů platné před vydáním změny územního plánu Z 2832/00., v jiných nyní platné.

Požadujeme celou studii předložit v terminologii podle platné legislativy.

Návrhová část, str. 26, e) Porovnání návrhu s územním plánem platným a připravovaným (Metropolitní plán), Platný územní plán

Studii požadujeme opravit podle poznámek uvedených k jednotlivým blokům a dalších poznámek uvedených výše.

Např. areál bývalého Interlovu se zařazuje do plochy OV. Tím se posouvá rozhraní mezi zastavěnými plochami a nezastavitelnou plochou Michelského lesa až na úroveň za Interlovem. Takovýto návrh je v příkrém rozporu s principem nezastavování dalších ploch deklarovaným všemi koncepcemi a nástroji územního plánování, Politikou územního rozvoje počínaje a návrhem Metropolitního plánu konče.

Návrhová část, str. 46, e) Porovnání návrhu s územním plánem platným a připravovaným (Metropolitní plán), Metropolitní plán

Nesouhlasíme s tvrzením:

Prvním zásadním rozdílem je jiná hranice mezi městskou strukturou (dle MPP obytné využití) a plochami rekreace. Územní studie předkládá návrh korespondující s reálnou podobou řešeného území.

Nezastavitelné plochy mohou býti plnohodnotnými plochami rekreace v případě, že se jim bude věnovat patřičná pozornost a údržba. Podél hranice Michelského lesa není žádoucí tyto plochy měnit na zastavitelné území a přivést novou výstavbu těsně k okraji lesa.

OBECNÉ

Demografický vývoj a socio-ekonomické vlivy

Studie postrádá vyhodnocení vlivů na socio-ekonomické poměry v území, rovněž nezohledňuje demografický vývoj na území Prahy.

V současné době jsou na území Prahy 11 administrativní centra (AC), na nichž již dlouho visí nápisy: „Kanceláře k pronájmu“. V celé republice a i v Praze je situace podobná, hledají se pracovníci. Výhled do budoucna je vidět v projekci obyvatelstva České republiky 2018 -2100 podle věku. (https://www.czso.cz/documents/10180/61566242/1301391804.pdf/f12a1421-c912-424d-af1a-c96e89d44111?version=1.2) Z něho jsou vybrány údaje uvedené v následující tabulce.

Věk v letech	Rok 2018	Rok 2050
0-14	1 670 000	1 590 000
15-64	6 899 000	6 069 000
65-	2 040 000	3 075 000

Z tabulky plyne, že počet obyvatel v produktivním věku klesne o 830 000 a počet seniorů stoupne o 1 035 000 osob. Tedy lze očekávat další významný pokles pracujících obyvatel a nárůst počtu seniorů. Vlivem elektronizace dojde také k úbytku pracovních míst. Tyto skutečnosti by měly být brány v návrhu studie. Je zde také navrhován zajímavý způsob péče o důstojné stáří seniorů.

Nelze taky předpokládat trvalý ekonomický růst. V minulosti docházelo nejen ke zpomalení růstu, ale dokonce i k poklesu počtu obyvatel Prahy. To bylo v letech 1900 až 2005 a taky mezi lety 2010 až 2013.

Počet obyvatel Prahy a jejich přírůstek v tisících

Rok

1990

1995

2000

2005

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Počet

Obyvatel

1215

1210

1181

1257

1242

1247

1243

1259

1267

1280

1295

Přírůstek

obyvatel

-5

-29

-15

-4

Přitom saldo vnitřní migrace v Praze je v posledních letech záporné. Celý přírůstek obyvatel je způsoben zahraniční migrací. V letech 1993 až 2014 bylo saldo vnitřní migrace -42 000, saldo zahraniční migrace bylo 152 000.

To, že růst by měl být udržitelný, vnímají i politici. Pan primátor Prahy v Otázkách Václava Moravce 9. 12. 2018 řekl. Ze změny rozpočtového určení daní ve prospěch menších sídel má prospěch i Praha. Zmenší se i počet obyvatel, kteří se chtějí přistěhovat do Prahy. Tak bude potřeba méně bytů a dopravy.

Podle https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-v-krajich-cr-do-roku-2050-ua08v25hx9 bude vývoj počtu obyvatelstva v Praze následující.

Věk v letech	Rok 2013	Rok 2051
0-14	170253	201140
15-64	856494	852233
-65	220033	331985
Celkem	1246760	1385538

Podle této projekce průměrný přírůstek do roku 2051 bude 2650 osob. Významně vzroste počet seniorů, počet obyvatel v produktivním věku se příliš nezmění. Tento předpokládaný vývoj počtu obyvatel Prahy odpovídá tomu, jaký byl přírůstek počtu obyvatel v minulosti. Od roku 1950 do roku 2017 byl průměrný přírůstek 2 044 osob.

Studie by měla brát v úvahu demografický vývoj a navrhnout takovou výstavbu, která by zlepšovala životní podmínky pro současné a budoucí okolní obyvatele a byla trvale udržitelná.

Kapitola 9. Další požadavky; 9.1 Podmíněnost staveb (etapizace):

Ve vyhodnocení SEA ke změně ÚPn Z2797/00 v areálu Interlov se uvádí: Z hlediska vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území je návrh změny Z 2797/00 Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy: Akceptovatelný za podmínky současného řešení ploch /ZVO-G/ i /SO3/. A dále: Využití ploch /ZVO/ zpracovatel SEA doporučuje podmínit realizací navrhovaného parku, tak aby nemohlo dojít k výstavbě bez řešení veřejného prostranství.

V souladu s touto podmínkou požadujeme, aby rozvoj území byl podmíněn vybudováním veřejného parku, sportovišť a přírodního koupaliště jihozápadní části území před realizací zástavby v okolí.

Rovněž požadujeme podmínit rozvoj území vybudováním severního napojení (na rampu ul. 5. května) a teprve poté začít s výstavbou v území, resp. v dané funkční ploše. Toto nové napojení by mělo být vybudováno na začátku stavby tak, aby i těžké nákladní automobily, které budou při stavbě použity, již mohly toto dopravní napojení používat a nezatěžovaly území v blízkosti stanice metra Roztyly, potažmo sídliště Roztyly. Pokud by došlo k vybudování záměru bez severního napojení, není žádný nástroj jak zajistit, aby toto napojení bylo později realizováno

ZÁVĚR:

Územní studie Roztyly řeší danou lokalitu nevyhovujícím způsobem – bez ohledu na limity území z hlediska dopravní infrastruktury, zatížení životního prostředí (hlukem, imisemi a probíhající klimatickou změnou), ochrany přírody (výskyt zvláště chráněných živočichů), ochrany krajinného rázu a potřeby obyvatel (tj. doplnění veřejné vybavenosti, parkování a zejména kvalitních parkových ploch a ploch k rekreaci). Domníváme se, že navrhovaný rozvoj území podle studie povede k významnému zhoršení životního prostředí a kvality bydlení v dané lokalitě a jejím okolí. Požadujeme tedy zásadní přepracování územní studie formální i věcné dle našich uvedených připomínek a zohlednění uvedených limitů území. Stav životního prostředí a jeho předpokládaný vývoj by měl být podmiňujícím pro návrhy rozvoje dotčeného území. Studie by měla brát též v úvahu demografický vývoj a navrhnout takovou výstavbu, která by zlepšovala životní podmínky pro současné a budoucí okolní obyvatele. Její současný návrh nebere v úvahu budoucí demografický vývoj a významně zhoršuje životní prostředí. Po přepracování požadujeme studii znovu projednat. Požadujeme doplnění vyhodnocení vlivů navrhovaných změn na dopravní situaci a životní prostředí (tj. zejména hluk, imise, krajinný ráz, hydrogeologické a hydrologické poměry a stanoviště zvláště chráněných druhů živočichů). Nesouhlasíme s použitím této verze územní studie jako podkladu pro rozhodování o změnách v území, ani pro připravovaný Metropolitní plán.

Vladislav Šimonovský

předseda výboru spolku

Online:	1
Celkem:	65678
Měsíc:	715
Den:	37

Územní studie na území v okolí stanice metra Roztyly - připomínky Ochrany Roztyl

Menu

Portrét

Kontakt

Hlasování

Oblíbené odkazy

Statistiky